Dekarbonizace evropské energetiky nabrala loni rekordní tempo. Jak ve své zprávě uvádí analytická skupina Ember, země EU loni při výrobě elektřiny vypustily do ovzduší 653 milionů tun oxidu uhličitého. Oproti 811 milionům tun roce 2022 to bylo o 19 procent méně. Skoro 60 procent emisí přitom pochází z elektráren ve třech zemích – v Německu, Polsku a Itálii.
Zajímavostí může být, že Francie díky energetice založené na jaderné a vodní energii loni vypustila do ovzduší „jen“ 28,8 milionu tun CO2. Tedy méně než Česká republika, kde objem emisí z výroby elektřiny dosáhl 34,2 milionu tun. Co se týká emisní náročnosti výroby elektřiny, Česko je s 450 gramy CO2 na kilowatthodinu elektřiny sice za Polskem (662 gramů CO2/kWh), ale před Německem (371 gramů CO2/kWh) a většinou dalších zemí EU.
Co se týká výroby elektřiny, odklon od fosilních paliv v EU probíhá s úctyhodnou rychlostí. Oproti rekordnímu roku 2007, kdy emise dosáhly výše 1218 milionů tun CO2, nastal pokles o 46 procent. Ukazuje se, že růst výroby elektřiny z uhlí v letech 2021 a 2022 byl pouze dočasným jevem, který souvisel se skokovým růstem cen dováženého zemního plynu a se špatnými podmínkami pro provoz větrných a vodních elektráren.
