Termální lázně, geotermální elektrárna, geotermální teplárna. V Bjelovaru v Chorvatsku právě probíhá ambiciózní energetický projekt s cílem rozšířit kapacitu výroby geotermální energie; část financování pochází z eurofondů.
Aktuální fáze projektu má být dokončena během pouhých pěti týdnů, poté se rozběhne důkladná analýza nasbíraných dat. Tento projekt nepředstavuje izolované úsilí, nýbrž je součástí širší snahy o dosažení energetické nezávislosti Chorvatska prostřednictvím alternativních metod, přičemž geotermální energie zaujímá klíčové postavení. Její čistá, obnovitelná a udržitelná povaha poskytuje stabilní, spolehlivý a kontinuální zdroj energie na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů, závislých na slunci a povětrnostních podmínkách.
Rozšiřováním geotermální kapacity si země klade za cíl snížit svou závislost na fosilních palivech a tím přispět k celosvětovému úsilí o zmírnění změny klimatu, přičemž s blížícím se dokončením první fáze projektu v Bjelovaru se zvyšuje napětí ohledně očekávaných výsledků analýzy dat. V případě úspěchu by mohl tento projekt posloužit jako model pro podobné iniciativy v celé jihovýchodní Evropě.
Následné geotermální vytápění (geotermální teplárna) ve formě městské sítě má být umístěna na pozemku vedle městského stadionu, což je ideální místo vzhledem k blízkosti velkého množství veřejných budov a energetických spotřebitelů v poloměru 800 metrů.
Očekává se, že vrtání potrvá necelý měsíc a dosáhne geotermálního zdroje s teplotou minimálně 70 stupňů Celsia. Pokud bude počáteční fáze úspěšná, plánuje město v následujících letech vybudovat další až čtyři podobná zařízení.
Velika Ciglena
Nový geotermální projekt v Bjelovaru město pozvedne do pozice centra geotermální energie v Chorvatsku. Jediná existující geotermální elektrárna v zemi se také nachází na území Bjelovaru.
Balkánský stát zprovoznil zařízení Velika Ciglena, které poskytuje výkon 17,5 MW, na přelomu let 2018 a 2019, vystačí na pokrytí průměrné spotřeby 29 tisíc domácností.
Vrt v hloubce 2 km přivádí horkou vodu na povrch, kde pára pohání turbíny a ochlazená voda poté putuje zpět do hlubin. Ve srovnání s temelínským generátorem a jeho 1 078 MW se to nezdá mnoho, ale rozdíly v nákladech jsou rovněž skokové. Vybudování Cigleny vyšlo v přepočtu na miliardu korun, zatímco dva plánované nové bloky Temelína, každý s předpokládaným výkonem až 1 600 MW, by měly stát 160–400 miliard. Při stavbě jaderných elektráren se přitom časový plán téměř vždy překročí o několik let a cena nejméně o desetinu.
Nové termální lázně
Město Bjelovar ve střední Chorvatsku také nyní oznámilo, že investuje 38 milionů eur (41,4 milionu dolarů) do výstavby geotermálních bazénů s cílem podpořit turismus. Starosta Dario Hrebak uvedl, že projekt bude mít prospěch z dotace ve výši 17 milionů eur poskytnuté v rámci Plánu obnovy a odolnosti Evropské unie.
Zbývající náklady budou pokryty úvěrem, uvedly místní úřady v tiskové zprávě v pondělí. Projekt, který zahrnuje výstavbu olympijského bazénu, je plánován na 18 měsíců a má být dokončen v roce 2026.
Horké podzemní jezero
Chorvatská státní energetická společnost Bukotermal také loni potvrdila přítomnost velkého zdroje geotermální energie na severu země poblíž hranic s Maďarskem. Konkrétně se jedná o oblast Lunjkovec – Kutnjak, kde se v hloubce 2,4 km nachází podzemní jezero s horkou vodou o průměrné teplotě 142 °C.
Podle vyjádření představitelů Varaždinské župy je místo vhodné pro postavení geotermální elektrárny s výkonem 16 MW, což by mělo představovat zdroj energie pro desetitisíce domácností na severu Chorvatska. Už nyní bylo do projektu zainvestováno asi 2,5 milionu eur. Celý projekt výstavby elektrárny by ale podle ředitele společnosti měl vyjít na zhruba 50 milionů eur.
Chorvatsko se stejně jako Maďarsko a Slovinsko nachází v geologické oblasti Panonské pánve. V těchto místech je výrazně tenčí zemská kůra, takže horkou geotermální vodu můžeme nalézt již pár kilometrů pod povrchem. V kontextu Evropy tohoto zdroje energie nejvíce využívá Itálie, která má geotermální elektrárny o výkonu 915 MW. S výkonem 38 MW následuje Německo a Portugalsko je s 30 MW třetí. Ačkoliv v Chorvatsku se zatím jedná o zanedbatelný výkon, podle tamní vlády, jak uvádějí místní tiskové agentury, by geotermální zdroje mohly zajistit až třetinu potřebné energie v zemi.
Chorvatsko rovněž loni udělilo pět nových licencí na průzkum geotermálních firmám z Chorvatska, Velké Británie a Turecka. V několika oblastech na severu země je k tomuto účelu využíváno také již existujících vrtů, které vznikly v minulosti kvůli těžbě ropy a plynu.
