Moderní energetika založená na jaderných, solárních a větrných elektrárnách. Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo a poslalo do meziresortního připomínkového řízení dlouho očekávaný návrh nové státní energetické koncepce (SEK).
Připomínkové řízení by mělo skončit ke konci února, během března počítá ministerstvo průmyslu s vypořádáním připomínek. V dubnu by již finální návrh SEK, která má nahradit předešlý dokument z roku 2015, mohla schválit vláda. Dalším krokem bude veřejné posouzení návrhu v řízení SEA, které může zabrat odhadem devět měsíců.
Dokument o délce 101 stran je ale překvapivě obecný a nekonkrétní. Například nové bloky jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně jsou konkrétně zmíněny jen v tabulce s možnými scénáři.
Ministerstvo v návrhu SEK počítá s koncem uhelné energetiky do roku 2033. Dočasně vzroste podíl zemního plynu, ale i ten bude mít v roce 2040 už jen skromný podíl na výrobě elektřiny a do roku 2050 bude zcela vyřazen ze hry. Nahradit jej aspoň zčásti mohou jiná plynná paliva – biometan, vodík či syntetický metan.
O geotermální energii dokument nehovoří.
Očekávaný podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR
| Zdroj energie | Rok 2030 | 2040 | 2050 |
|---|---|---|---|
| uhlí | 10 % | 0 | 0 |
| zemní plyn | 7 % | 1 – 5 % | 0 |
| jaderná energie | 45 % | 47 – 65 % | 36 – 50 % |
| obnovitelné zdroje | 37 % | 33 – 47 % | 43 – 56 % |
| ostatní | 1 % | 1 – 2 % | 7 – 8 % |
Zatímco dnes je Česká republika vývozcem elektrické energie, v příštích desetiletích se nejspíš posune do pozice importéra. Z dovozu by mohlo pocházet 10 až 20 procent elektřiny (hlavně půjde o přebytky zelené elektřiny ze severní a západní Evropy, kde je naopak geotermie prioritou, viz poslední články na našem webu, například Polská energetika si vytyčila jasný cíl – geotermální energii). Spotřeba elektrické energie s ohledem na elektrifikaci vytápění a dopravy vzroste až o dvě třetiny oproti současnému stavu.
Očekávaný podíl zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR
| Zdroj energie | Rok 2030 | 2040 | 2050 |
|---|---|---|---|
| uhlí | 13 % | 4 % | 3 – 4 % |
| plynná paliva | 20 % | 12 – 16 % | 7 % |
| ropné produkty | 24 % | 20 – 22 % | 12 – 13 % |
| jaderná energie | 22 % | 30 – 40 % | 32 – 42 % |
| obnovitelné zdroje | 21 % | 24 – 27 % | 36 – 44 % |
Jen o pár hodin dříve zveřejnilo ministerstvo životního prostředí návrh aktualizované Politiky ochrany klimatu (POK), který vznikal souběžně a koordinovaně s koncepcí energetiky. Mnohá čísla jsou shodná, třeba očekávaný rozvoj zelené energetiky. Do roku 2030 by mělo v Česku přibýt nejméně 8000 MW instalovaného výkonu solárních a 1200 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. Do roku 2050 by se oproti současnosti měl zvýšit instalovaný výkon solárních zdrojů o 26 000 MW a větrných zdrojů o 5500 MW.
Návrh POK je překvapivě v mnoha ohledech konkrétnější, jeho autoři kupříkladu vyčíslili náklady na dekarbonizaci do roku 2030. Výše potřebných investic dosahuje až 3,5 bilionu korun, z toho 1,6 bilionu korun by mohly pokrýt dotace z národních a evropských peněz. Největší nákladové položky se přitom netýkají přímo elektroenergetiky, ale renovace budov, změny způsobu jejich vytápění, dekarbonizace průmyslu a přechodu k nízkoemisní dopravě.
