Více než pětina celkové spotřeby energie by v letošním roce už mohla pocházet z obnovitelných zdrojů, odhadují odborníci. Klíčem k dalšímu rozmachu solárních či větrných elektráren má podle nich být jednodušší povolovací řízení. Zásadní roli by v něm měl sehrát Dopravní a energetický stavební úřad, který začal fungovat od prvního ledna. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) ČR byl rok 2023 co do rozvoje většiny zdrojů úspěšný.
Zájem českých domácností, obcí i firem o obnovitelné energie rostl i v loňském roce. Hitem se staly fotovoltaiky, tepelná čerpadla a solární kolektory v bytových domech. Energetici například připojili do sítě pět nových větrných elektráren, což se stalo poprvé od roku 2019. Loni také v Česku vznikla první výrobna zeleného vodíku, konkrétně v Napajedlích. V tuzemsku je momentálně celkem sedm zařízení na výrobu biometanu.
„To je dobrý signál, protože obnovitelné zdroje se dostávají ke středně příjmovým a nízkopříjmovým domácnostem. Hodně se na tom podepsaly i zprávy o sdílení elektřiny, které začne v červenci,“ uvedl předseda Komory Štěpán Chalupa.
38 tisíc nových čerpadel
Jak uvedl Aleš Hradecký, člen představenstva Komory OZE a také předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky loni se v Česku nainstalovalo 82 799 nových fotovoltaických elektráren. V rámci programu Nová zelená úsporám bylo podáno téměř 90 tisíc žádostí na FVE, a to za téměř patnáct miliard korun. Hradecký zdůraznil, že loni ubylo byrokracie pro fotovoltaiku do 50 kWp.
Tepelných čerpadel se podle Komory OZE za první pololetí 2023 nainstalovalo 38 tisíc. Počet žádostí o podporu v programu Nová zelená úsporám narostl o devět procent.
České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody či vaření minimálně 700 tisíc kotlů a 500 tisíc kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění používá v Česku přes padesát tisíc domácností a firem. Klíčem ke zrychlení nástupu obnovitelných zdrojů je podle zástupců Komory OZE zjednodušení jejich povolování.
10 tepláren do roku 2030?
Komora zároveň kritizuje plánovaný masivní přechod od uhelné energetiky k zemnímu plynu. „Plyn byl ve hře před 20, 30 lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok – namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu,“ říká šéf komory.
V teplárenství navrhuje například větší využití geotermální energie a energie okolního prostředí v kombinaci s tepelnými čerpadly, případně v některých oblastech využití biomasy.
S postupným navyšováním podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě počítají i strategické dokumenty státu. Podle loňského návrhu národního energeticko-klimatického plánu by podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 měl činit kolem třiceti procent.
S praktickým využitím geotermální energie se v Česku setkáváme zatím jen minimálně. Jedná se hlavně o tepelná čerpadla u rodinných domů. Potenciál geotermální energie u nás je ale výrazně větší. Ukazuje to nová mapová aplikace České geologické služby.
Zjištěný potenciál geotermální energie v Česku se může srovnávat s evropským průměrem. I proto by geotermální vrty mohly teoreticky vzniknout na celém území naší republiky.
„Geotermální energie bude v budoucnu hrát čím dál větší roli, zejména s ohledem na příklon k obnovitelným zdrojům energie. Budeme tu mít několik desítek geotermálních tepláren, které budou schopny vytápět menší a střední města. Největší potenciál pak vidím v takzvané mělké geotermální energii, tedy v tepelných čerpadlech, která budou schopna vytápět budovy od velikostí rodinných domů až po velikost administrativních budov, případně továren a průmyslových hal,“ očekává Jan Holeček z České geologické služby a věří, že prvních deset tepláren by mohlo vzniknout ještě do roku 2030.
