Reklama
Bavorsko na rozdíl od zbytku Německa, kde je geotermální energie čím dál tím větší téma, tento obnovitelný zdroj téměř nepodporuje. Stejné je to s větrnou energií. Sklízí za to ostrou kritiku od tamních Zelených.
Obsah článku:
Výše státní podpory
Z přibližně 295 milionů eur státní podpory na investice do energetické transformace šlo totiž aktuálně pouze 1,7 milionu na větrnou energii, a dokonce ani jeden milion eur na geotermální energii, kterou státní vláda naopak často chválí.
Naopak 191 milionů eur, což je největší podíl, šlo na vodíkové projekty. Tyto informace vyplývají z odpovědi Ministerstva hospodářství na dotaz Zelených v bavorském parlamentu, který získala Německá tisková agentura v Mnichově. Zbývajících přibližně 102 milionů eur investoval stát do solárních projektů, z nichž velká část šla do dávno ukončeného programu bateriového úložiště.
„Tento jednostranný přístup bavorského dotačního programu ukazuje chybný přístup vlády Södera a Aiwangera k energetické transformaci. V oblasti geotermální energie je to katastrofální: od konce roku 2018 ani jedno euro,“ řekl mluvčí pro energetickou politiku Zelených Martin Stümpfig. „A totéž platí pro větrnou energii: ze strany státní vlády téměř žádná podpora.“
Zelení: Vodík musí být vyráběn s obnovitelnou energií
Pokud jde o finanční prostředky na vodíkové projekty jako například vodíkové čerpací stanice nebo elektrolytické závody, Stümpfig nekritizuje obecnou podporu, ale pouze jednostrannou. „Zároveň se udělují stovky milionů na výrobu a využití vodíku, zatímco nejsou stavěny potřebné větrné turbíny, které by tento vodík produkovaly.“
Tento „chybný směr“, jak ho Stümpfig nazval, se také projevuje ve financování solární energetiky – žádný z 46 000 domácích bateriových úložných systémů v oblasti sítě Bayernwerk nebyl podle něj financován ze státních fondů.
Geotermie jinde v Německu vzkvétá
Podíl geotermální energie na spotřebě tepla v Bavorsku činil v roce 2021 pouze 0,6 %, do roku 2050 by to dle Bavorského energetického akčního programu mohlo být až 25 %. Zemní energie je získávána takzvaným hydrotermálním způsobem, při kterém dochází k vytvoření dvou vrtů. Z jednoho je vytlačena nahoru termální voda, od které je poté izolována tepelná energie. Druhým vrtem je voda vrácena zpět do země.
Podle Stümpfiga by efektivní podpora geotermální energie mohla fungovat, jak ukazuje vláda Spolkové republiky. Například nedávno obdržely geotermální projekty v Grünwaldu a Pullachu schválení financování přesahující 60 milionů eur.
Geologické podmínky pro získávání tepla ze Země jsou totiž optimální v jižním Bavorsku. Obec Pullach, ležící v údolí řeky Isar v jižní části okresu Mnichov, provozuje spolu se společností Innovative Energie für Pullach GmbH (IEP GmbH) již od roku 2005 geotermální teplárnu. Prvním, extrakčním vrtem, je horká voda o teplotě 102 °C až 107 °C přiváděna na povrch z hloubky cca 3 500 m a je vedena do výměníku tepla. Po průtoku výměníkem se horká voda přivádí přímo ke spotřebitelům a předtím extrahovaná ochlazená termální voda je druhým, reinjektážním vrtem, vedena zpět do země (princip udržitelnosti, pozn. red.).
Téměř všechny veřejné budovy, jako například radnice, koupaliště a školy, ale také církevní instituce, průmyslové podniky a samozřejmě velký počet provozoven soukromých podnikatelů, jsou dálkově vytápěny teplem generovaným v tomto geotermálním zařízení. Od uvedení do provozu plní plunžrové ventily své regulační úkoly spolehlivě a bez závad.
„Naopak pět milionů eur, které státní vláda chce investovat na rozvoj tohoto bavorského pokladu, je opravdu jen vtip,“ uvedl Stümpfig. Zdůraznil, že zatímco Spolková vláda do geotermie těžce investuje, jak je vidět na projektech v Grünwaldu a Pullachu, Bavorská podpora je směšná.
Největší elektrárna s kanadským know-how
Nicméně Zelení už nezmiňují, že do Bavorska na rozvoj geotermální energetiky přicházejí rozsáhlé investice ze zahraničí. U města Geretsried má do roku 2026 vzniknout dosud největší geotermální elektrárna v Bavorsku. Bude zde využita takzvaná loop technologie, při které je po navrtání a umístění potrubního systému dovnitř vpuštěna voda, která se díky hornině zemským jádrem zahřáté do 170 °C ohřeje až na 120 °C a poté je vypumpována zpět na povrch.
Kanadská společnost Eavor, která tuto technologii vyvinula, počítá se stavebními náklady ve výši 250 až 300 milionů eur. 100 milionů eur na výstavbu této geotermální elektrárny poskytne technologický fond Evropské komise. Elektrárna bude pomocí dálkového vytápění zásobovat teplem města Geretsried a Wolfratshausen a bude také využita na výrobu elektřiny.
Největší počet geotermálních elektráren v Německu se nachází v okolí Mnichova. Řadu z nich provozuje společnost Stadtwerke München, na výrobu tepla jsou využívány například elektrárny v Riemu, Sauerlachu či Freihamu. Nejvýkonnější je geotermální elektrárna na jihu Mnichova ve čtvrti Sendling, která zásobuje 80 tisíc domácností.
Šance pro české firmy
Výstavba nových geotermálních elektráren a také propojení stávajících bude vyžadovat různé typy zemních, instalatérských a stavebních prací, mimo jiné pro realizaci vrtů, stavbu jednotlivých bloků elektráren a připojení na síť dálkového vytápění. Jedná se proto o atraktivní příležitost také pro české firmy z mnoha odvětví.
Obchodní úsek Generálního konzulátu v Mnichově bude sledovat další vývoj projektů výstavby geotermálních elektráren a je připraven poskytnout asistenci českým firmám ohledně vyhledání relevantních informací a kontaktních osob a účasti ve výběrových řízeních. Nově vypsané tendry mohou české firmy sledovat na portálu Auftragsvergaben aus Bayern.
Problém pravidla 10H
S větrnou energetikou je to však na rozdíl od geotermie o poznání horší. Zvláštní bavorské pravidlo, nazvané 10H, pro vzdálenost větrných turbín od sídel rozvoj větrné energetiky na jihu Německa do značné míry pozastavilo, pokračují v kritice Zelení.
Nařízení 10H je ustanovením bavorského státního stavebního zákona, podle kterého musí větrné turbíny od podzimu roku 2014 udržovat minimální vzdálenost desetinásobku své výšky od obytných budov. Nařízení sklízí od počátku velkou kritiku. V Bavorsku jsou běžné instalace s výškou kolem 200 metrů, což znamená, že minimální vzdálenost k obytným budovám je kolem 2 kilometrů. Podle kritiků to snižuje plochu jejich možné instalace na méně než půl procentu rozlohy země.
Pravidlo vzdálenosti podle 10H nelze, tvrdí Zelení, udržet téměř nikde. „Podle zprávy ministerstva hospodářství už pouze jen na 0,02 procentech území státu. Větrným elektrárnám se prostě vytrhla půda pod nohama,“ dodává Martin Stümpfig.
Největší spolková země Německa, Bavorsko, přitom podle vyjádření tamního předsedy vlády z roku 2022 plánovalo vybudovat přes 1000 větrných turbín. Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů se podle premiéra Bavorska Markuse Södera, jak tehdy prohlásil, musí stát prioritou a měl by být uspíšen, aby se Německo mohlo dále snížit svou závislost na dovozu energetických komodit z Ruska.
Realita je, jak se ukazuje, v tomto případě na rozdíl od geotermie zatím jiná.
