Atmosféra a klima se nám mění doslova před očima. Představujeme výzkumný projekt CoCO2, který se zaměřil na sledování změn úrovní metanu, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého v naší atmosféře. Přestože projekt, který financovala EU, skončil v prosinci 2023, až nyní byla zveřejněna fascinující série videí, která ukazuje, jak se tyto plyny objevovaly a jak vyvíjel jejich rozptyl v atmosféře během jednoho roku.
Obsah článku
Videa, známá jako nature runs, jsou vytvořena pomocí počítačových simulací, které využívají skutečné počáteční podmínky a modelují, jak se emise plynů mění v čase ve spojení se současnými meteorologickými podmínkami. Tyto simulace jsou jedinečně konzistentní a realistické.
Jaký je smysl těchto videí?
Jedno z videí (lze spustit kliknutím v hlavní ilustraci k tomuto článku) například ukazuje, jak se mění koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře během roku. Je vidět, jak se tyto úrovně mění v závislosti na ročním období, ale i pozvolný nárůst celkových koncentrací.
Projekt CoCO2 také připravil půdu pro další úsilí a činnost Služby pro monitorování atmosféry Copernicus (CAMS), která plánuje zavést operativní systém pro monitorování a ověřování emisí skleníkových plynů způsobených člověkem, známý jako CO2MVS. Tento systém pomůže lepšímu pochopení a regulaci našeho vlivu na klima.
Projekty jako CORSO a CATRINE, koordinované Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), pak pracují na zlepšení nástrojů a metod, které nám umožní lépe sledovat a porozumět emisím CO2. CORSO se zaměřuje na vylepšení využití dat z pozorování spoluemitovaných plynů, zatímco CATRINE vylepšuje modely pro sledování pohybu skleníkových plynů v atmosféře.
Jaký je další dopad výzkumu?
CAMS také podporuje iniciativu Globálního hlídacího programu skleníkových plynů Světové meteorologické organizace, která si klade za cíl vybudovat koordinovanou mezinárodní kapacitu pro monitorování klíčových skleníkových plynů a jejich působení na klima. K tomu by měly výsledky aktuálního výzkumu dopomoci.
Celou sérii videí si můžete prohlédnout a dočíst více informací včetně komentářů vědců CAMS na webových stránkách ECMWF.
CO2 roste, stejně tak další skleníkové plyny
Množství oxidu uhličitého v současně atmosféře pokračuje v růstu, přičemž se v posledních letech dosáhlo několika rekordních hodnot. V květnu 2024 dosáhla koncentrace CO2 v atmosféře 426,90 ppm (parts per million), což je nárůst o 2,9 ppm oproti předchozímu roku. Tento trend naznačuje, že úroveň CO2 v atmosféře roste rychleji než kdy jindy, přičemž poslední dva roky zaznamenaly největší dvouletý nárůst v historii měření na observatoři Mauna Loa.
Globálně průměrná koncentrace CO2 na povrchu v roce 2023 činila 419,3 ppm, což byl dvanáctý rok po sobě, kdy se koncentrace zvýšila o více než 2 ppm (NOAA Research). Tento trend dlouhodobého růstu je přičítán především emisím z fosilních paliv, ale také zvýšeným emisím z požárů, což může být důsledkem přechodu z La Niña na El Niño (La Niña je oceánský a atmosférický jev, který je chladnějším protějškem jevu El Niño, pozn. red.).
Zároveň se zaznamenává nárůst dalších skleníkových plynů, jako je metan, který v roce 2023 dosáhl průměrné hodnoty 1922,6 ppb (parts per billion), což je pátý nejvyšší nárůst od roku 2007. Rovněž se zvyšuje koncentrace oxidu dusného, což je dáno především zemědělskými aktivitami.
Jako v pravěku
Tyto skleníkové plyny mají významný vliv na globální klima. CO2 a další skleníkové plyny totiž působí jako „tepelné deky“, které zadržují teplo v atmosféře a přispívají k oteplování planety. Tento efekt vede k řadě klimatických extrémů, včetně vln veder, záplav a sucha, a má negativní dopady na mořské ekosystémy v důsledku oceánské acidifikace.
Výzkumy také poukazují na to, že současná úroveň CO2 v atmosféře je srovnatelná s obdobím před 4,3 miliony lety během středního pliocénu, kdy byla průměrná teplota o několik stupňů vyšší než v předindustriální době a hladina moře byla o 22 metrů vyšší než dnes.