Pod zemí se možná skrývá revoluční energetický zdroj budoucnosti – geologický vodík. Tento přírodní vodík, známý také jako bílý, zlatý nebo přírodní vodík, existuje ve své plynné formě pod povrchem Země a vzbuzuje značné očekávání pro svou potenciální schopnost nahradit tradiční energetické zdroje vyznačující se vysokým uvolňováním oxidu uhličitého. Navíc slibuje revoluci v oblasti výroby umělých hnojiv díky možnosti výroby amoniaku z vodíku Haberovým-Boschovým procesem.
Tento nově objevený zájem o geologický vodík už nyní přilákal pozornost těžařských společností, které do jeho průzkumu investují nemalé částky, přestože jeho skutečný potenciál zůstává předmětem debat mezi odborníky. Například poradenská společnost Rystad Energy informovala, že počet společností vyhledávajících ložiska geologického vodíku se od roku 2020 více než zčtyřnásobil, což naznačuje rostoucí zájem o tento zdroj energie.
Ke konci loňského roku aktivně vyhledávalo ložiska geologického vodíku 40 společností. Průzkumné práce se uskutečňují v zemích jako USA, Kanada, Austrálie, Francie, Španělsko, Kolumbie či Jižní Korea. Firma Rystad označuje hledání geologického vodíku za „horečku bílého zlata“.
Za objevením geologického vodíku stojí zajímavá historie, sahající až do roku 1987, kdy byl tento vodík poprvé objeven v Mali. Přes počáteční nedostatek zájmu se dnes vodík využívá k výrobě elektřiny, a dokonce bylo v nedávné době v Lotrinsku ve Francii objeveno možná největší ložisko geologického vodíku na světě.
Geoffrey Ellis z americké geologické služby USGS odhaduje, že celosvětové zásoby geologického vodíku by mohly pokrýt předpokládanou poptávku po energii na více než dvě století, což naznačuje obrovský potenciál tohoto zdroje. I když existují otázky spojené s těžbou a využitím geologického vodíku, včetně ekologických dopadů a logistických problémů, jeho potenciál pro energetickou transformaci zůstává nezpochybnitelný.
Ve světle rostoucí potřeby nahradit fosilní paliva a snížit emise skleníkových plynů, geologický vodík nabízí slibnou alternativu. Avšak jak upozorňují někteří experti, prioritou by mělo být nejprve zlepšit dostupné technologie pro výrobu zeleného vodíku, aby byl v současné době vyráběn s minimálním dopadem na životní prostředí.
Šedý vodík se vyrábí za použití zemního plynu, což je nejběžnější forma produkce vodíku. Tento proces ale provází vysoké emise skleníkových plynů. Zelený vodík vzniká štěpením vody na vodík a kyslík pomocí obnovitelné elektřiny. Jeho vývoj však prudce brzdí vysoké náklady a náročné ekonomické prostředí. Organizace Carbon Trust odhadla, že méně než jedno procento současné globální produkce vodíku je bezemisní.
Přestože cesta k využití geologického vodíku není bez překážek, jeho potenciál změnit energetický sektor a podpořit udržitelný rozvoj je neoddiskutovatelný. Podle nepublikované studie americké geologické služby (US Geological Survey) se v podzemních zásobnících po celém světě nachází až 5 bilionů tun vodíku.
Dřívější vědecké názory tvrdily, že v blízkosti zemského povrchu se pravděpodobně vyskytuje jen málo čistého vodíku, protože by byl spotřebován podzemními mikroby nebo zničen geochemickými procesy. Geologové se však nyní domnívají, že vodík vzniká ve velkém množství při reakci některých minerálů bohatých na železo s vodou.
