Island, světový lídr v obnovitelných zdrojích energie, udělal další důležitý krok v boji proti klimatickým změnám. Loni byl na Islandu slavnostně otevřen projekt Mammoth – největší závod na sekvestraci uhlíku na světě. Tento ambiciózní projekt, založený na technologii přímého zachycování vzduchu (DAC) a využití geotermální energie, představuje milník v globálním úsilí o snížení koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) v atmosféře.
Technologie přímého zachycování vzduchu (DAC)
Technologie DAC, kterou Mammoth využívá, je revoluční metoda odstraňování uhlíku z atmosféry. Zařízení nasává okolní vzduch a pomocí speciálních filtrů zachytává CO₂. Tento plyn je následně smíchán s vodou a vstříknut hluboko do podzemních čedičových útvarů. Tam dochází ke geochemické reakci, při níž se CO₂ mineralizuje a trvale ukládá ve formě pevné horniny.
V květnu 2024 bylo na místě instalováno 12 z celkových 72 sběrných kontejnerů a zařízení úspěšně zahájilo zachycování prvního CO₂. Společnost Climeworks dokončila poté instalaci zbývajících kontejnerů a plně rozběhla provoz.
Kapacita projektu Mammoth
Kapacita zařízení Mammoth dosahuje až 36 000 tun zachyceného CO₂ ročně, což je ekvivalent emisí přibližně 7 800 automobilů. Jedná se o výrazné zvýšení oproti jeho předchůdci, zařízení Orca, které bylo otevřeno v roce 2021 a zvládne zachytit zhruba 4 000 tun CO₂ ročně.
Tento pokrok dokládá technologickou vyspělost společnosti Climeworks, která za projektem stojí. Projekt Mammoth zároveň demonstruje, že Island je nejen lídrem v oblasti obnovitelné energie, ale i vzorem pro další země hledající inovativní způsoby boje proti klimatickým změnám.

Projekt Mammoth je součástí širší vize společnosti Climeworks, která plánuje do roku 2030 zvýšit kapacitu zachycování CO₂ na úroveň megatun a do roku 2050 dokonce na gigatuny. Tato ambice je klíčová pro dosažení cílů Pařížské dohody, která vyžaduje nejen snížení emisí, ale také aktivní odstraňování uhlíku z atmosféry.
Technologie DAC vzbudila zájem mnoha zemí, například Norska nebo Kanady, které do těchto projektů plánují investovat miliardy dolarů. Spojené státy oznámily, že do vývoje technologií sekvestrace uhlíku hodlají investovat více než 600 milionů dolarů.
Konec Green Dealu
Investici více než 600 milionů dolarů do vývoje technologií sekvestrace uhlíku přislíbila předchozí administrativa Spojených států pod vedením prezidenta Joea Bidena. Tento závazek byl součástí širší strategie Bidenovy vlády zaměřené na boj proti klimatickým změnám a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
V lednu 2025, po svém opětovném nástupu do úřadu, ale prezident Donald Trump oznámil zásadní změny v energetické politice Spojených států. Ve svém inauguračním projevu prohlásil ukončení Green Dealu a vyhlášení stavu nouze v energetice.
Trump zdůraznil záměr plně využít domácí zásoby ropy a zemního plynu, což podle něj povede k ekonomickému růstu a posílení národní bezpečnosti. Tento krok znamená odklon od politik zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů a přechod k fosilním palivům jako hlavnímu zdroji energie. Trumpova administrativa věří, že tato strategie sníží ceny energií, podpoří domácí průmysl a učiní Spojené státy energeticky nezávislými.
Lze tedy předpokládat, že nová administrativa nebude klást důraz na podporu zahraničních projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie a sekvestraci uhlíku.

Vysoké náklady
Navzdory slibným výsledkům čelí technologie DAC i několika dalším výzvám. Jednou z hlavních překážek jsou vysoké náklady – odstranění jedné tuny CO₂ v současnosti stojí přibližně 1 000 dolarů. Očekává se však, že do roku 2030 klesnou náklady na 300 dolarů za tunu, což by tuto technologii učinilo přístupnější a širšího využití.
Kritici zároveň varují, že technologie zachycování uhlíku by neměla odvádět pozornost od nutnosti omezit emise u zdroje. Technologie jako DAC by měly být doplňkem ke komplexnímu řešení klimatické krize, nikoliv náhradou za reálné snahy o dekarbonizaci.