Geotermální energie už není okrajový zdroj pro několik mimořádně vhodných lokalit. Slovensko, Maďarsko i Polsko připravují projekty, které mají městům dodat domácí teplo, snížit závislost na dovozu paliv a posílit energetickou bezpečnost. Podobně se geotermie prosazuje i ve Spojených státech, kde získává podporu napříč politickými tábory.
Zájem o zemské teplo roste v době, kdy spotřebu elektřiny zvyšuje rozvoj umělé inteligence a datových center, zatímco ceny ropy a plynu i nejistota dodávek nutí státy hledat další stabilní zdroje energie. Geotermie má v tomto ohledu jednu zásadní výhodu: není závislá na počasí ani na dovozu surovin.
Košice
Velký projekt nyní vzniká pod slovenskými Košicemi. Horká voda z hloubky více než 3,5 kilometru má v první fázi pokrýt zhruba pětinu spotřeby tepla druhého největšího slovenského města. Při dalším rozvoji by mohla zajistit až 55 procent jeho tepelných potřeb. Projekt za 130 milionů eur připravuje společnost Geoterm Košice a podílejí se na něm i české firmy.
„Město velikosti Košic potřebuje vlastní, domácí zdroj tepla. Zdroj, který nebude závislý na dovozu paliv, geopolitických krizích ani výkyvech na komoditních trzích. Geotermální energie tuto možnost nabízí,“ uvedl šéf společnosti Geoterm Košice Roland Karkó.
Průzkumy v oblasti Košic začaly už na konci devadesátých let. Ekonomický význam ale geotermie získala až po pandemii, energetických cenových šocích a nástupu geopolitické nestability. To, co dříve vypadalo jako technicky zajímavý, ale obtížně návratný projekt, dnes získává jinou logiku.
Ember: Geotermální elektřina předčí plyn
Podle Tatiany Mindekové z energetického think tanku Ember může být geotermální elektřina levnější než elektřina z plynu. Ember ve své letošní zprávě uvádí, že Evropská unie by mohla rozvinout 43 gigawattů geotermální kapacity za náklady srovnatelné s výrobou elektřiny z uhlí a plynu.
Důležité jsou i nové technologie. Ty umožňují využívat zemské teplo také mimo tradiční oblasti na hranicích sopečných a tektonických desek. Geotermie se tím otevírá i zemím, které dříve nepatřily mezi hlavní kandidáty na její masivnější využití.
Podle analýz by geotermální energie mohla do roku 2050 celosvětově pokrýt až 15 procent růstu poptávky po elektřině. European Geothermal Energy Council upozorňuje, že potenciál nahradit 42 procent unijní výroby energie z uhlí a plynu je příliš významný na to, aby ho Evropa přehlížela.
Evropa už má podle Emberu 147 geotermálních elektráren. Nejvíce jich stojí na Islandu, v Itálii a Turecku. Dvacet jedna z nich vyrábí elektřinu déle než 25 let, což podle think tanku ukazuje, že nejde o krátkodobý experiment, ale o zdroj s dlouhou životností.
Největší potenciál má Maďarsko
V Česku je zatím využití geotermální energie omezené. Nejčastěji jde o tepelná čerpadla u rodinných domů a průmyslových budov. Existuje také několik větších projektů, hlavně v Ústeckém kraji, včetně vytápění zoologické zahrady.
Největší ekonomický potenciál ve střední Evropě má podle Emberu Maďarsko. Pomáhají mu příznivé geologické podmínky Panonské pánve, kde je zemská kůra výrazně tenčí než v hornatějších částech Evropy. Vyšší teploty jsou proto dostupné v menší hloubce. Termální prameny se nacházejí téměř na třech čtvrtinách území země.
Na jihu Maďarska se připravuje hybridní geotermální provoz, který má vyrábět teplo i elektřinu. Vrty mají dosáhnout hloubky přibližně 2 500 metrů. V této hloubce se očekává voda o teplotě 140 až 150 stupňů Celsia.
Maďarsko chce zvýšit podíl geotermální energie na výrobě tepla ze současných 6,5 procenta až na 30 procent na začátku příští dekády. Do roku 2035 by podle Budapešti mohla geotermie nahradit nejméně miliardu metrů krychlových plynu. Země přitom z Ruska dováží kolem sedmi miliard metrů krychlových zemního plynu.
Poznaň jako polský průkopník
Geotermii začíná silněji řešit také Polsko. Tam se podzemní teplo zatím podílí na vytápění domácností a podniků sotva jedním procentem. Podle průzkumů má ale země potenciál srovnatelný s Německem a Francií.
Jedním z měst, která chtějí geotermii využít, je Poznaň. V budoucnu by mohla pokrýt až pětinu svých potřeb tepla ze zemského zdroje. Na projektu se podílí společnost Innargi.
„Jsme blíže k tomu, aby se Poznaň stala polským průkopníkem používání zemního tepla v takovém měřítku. Dokazuje to, že geotermální energie se může stát dokonalým doplňkem energetického mixu budoucnosti: je to místní, bezemisní, na počasí nezávislý a klimaticky šetrný zdroj,“ uvedl Mikołaj Gajsler ze společnosti Innargi.
Hlavní překážkou v Polsku zůstávají vysoké počáteční náklady na vrty a infrastrukturu. Podobný problém řeší i další evropské země. Ember upozorňuje, že rozvoj geotermie v Evropě brzdí zdlouhavé povolovací procesy, byrokracie, nejednotná národní podpora a chybějící koordinovaná strategie na úrovni Evropské unie.
Výhody ve Spojených státech
Ve Spojených státech a Kanadě se podle Emberu rychleji uplatňují metody, které vznikly v Evropě, ale v Evropě se je zatím nepodařilo plně komerčně využít. Americká geotermie má navíc politickou výhodu: nevyvolává stejný odpor jako jiné obnovitelné zdroje.
Podporu si udržela i za prezidenta Donalda Trumpa, který zelenou energii obecně odmítá. Důvodem může být blízkost geotermie k tradičnímu těžařskému průmyslu. Průzkum, vrty a práce v podzemí navazují na zkušenosti ropných a plynárenských firem.
„Když se podíváte na politiku prezidenta Trumpa a politiku exprezidenta Joea Bidena, moc se nepřekrývají, ale geotermální energie reprezentuje ten překryv,“ uvedl Drew Nelson z organizace Project InnerSpace.
Podle loňské zprávy Rhodium Group by geotermální energie mohla uspokojit až 64 procent růstu poptávky po nových zdrojích energie ve Spojených státech v souvislosti s výstavbou datových center a rozvojem umělé inteligence. USA jsou s instalovanou kapacitou 3,7 gigawattu světovým lídrem v geotermální energii. Přesto tam geotermální elektrárny vyrábějí méně než jedno procento celkové elektřiny.
Analýza z roku 2022, kterou cituje americké ministerstvo energetiky, uvádí, že do roku 2050 by instalovaná geotermální kapacita ve Spojených státech mohla vzrůst až na 90 gigawattů.
Geotermální energie tedy není novým objevem. Nové je tempo, s jakým se o ni začínají zajímat státy hledající domácí, stabilní a politicky průchodný zdroj energie. Pro Košice, Maďarsko nebo Poznaň může znamenat levnější a bezpečnější teplo. Pro USA zase odpověď na rostoucí spotřebu elektřiny v době datových center a umělé inteligence.
