Celosvětové kapitálové toky do energetiky mají v roce 2026 vzrůst na 3,4 bilionu dolarů, tedy přibližně 70,6 bilionu korun. Ve srovnání s rokem 2025 jde o zvýšení o 5 procent. Vyplývá to z výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energetiku. Rostoucí spotřeba elektřiny, rozvoj umělé inteligence a výstavba datových center přitom otevírají prostor také pro pokročilou geotermální energii, která dokáže dodávat stabilní výkon nezávisle na počasí.
Z celkové částky má přibližně 2,2 bilionu dolarů směřovat do obnovitelných zdrojů, jaderné energetiky, elektrických sítí, skladování energie, nízkoemisních paliv, energetické účinnosti a elektrifikace. Do ropy, zemního plynu a uhlí má být investováno zhruba 1,2 bilionu dolarů.
Odhady IEA jsou podle agentury z velké části založeny na již přijatých rozhodnutích. Přibližně tři čtvrtiny očekávaných investic pro rok 2026 jsou tak fakticky zajištěny.
Datová centra otevírají prostor pokročilé geotermii
Technologický sektor se kvůli rychle rostoucí spotřebě datových center stává jedním z hlavních investorů do energetiky. V roce 2025 připadalo na technologické společnosti přibližně 40 procent všech globálně uzavřených podnikových smluv o nákupu elektřiny.
Celkové investice do výstavby infrastruktury datových center ve světě přesáhly v roce 2025 podle odhadu 100 miliard dolarů. Částka zahrnuje samotná datová centra, zdroje energie připojené k elektrické síti i lokální výrobní zdroje a modernizaci sítí.
Právě tlak na stabilní a dostupné dodávky elektřiny podle IEA podporuje investice do nových energetických technologií. Technologické společnosti pomáhají financovat malé modulární reaktory i pokročilou geotermální energii. Geotermální projekty mohou datovým centrům nabídnout nepřetržitý zdroj elektřiny a současně omezit jejich závislost na proměnlivé výrobě solárních a větrných elektráren.
Rostoucí poptávka datových center se ovšem promítá také do investic do zemního plynu. Objednávky nových plynových elektráren dosáhly v roce 2025 výkonu 130 GW, což představovalo nejvyšší úroveň za posledních 25 let. Hlavním důvodem byla poptávka amerických datových center a významná část nových plynových zdrojů má sloužit výhradně jejich potřebám.
Globální investice do plynových elektráren mají v roce 2026 vzrůst téměř na 330 miliard dolarů. Do roku 2023 schvalovaly nové plynové elektrárny především země závislé na dovozu plynu. Nyní v objednávkách dominují producenti v čele se Spojenými státy a státy Středního východu.
Silná poptávka v těchto regionech omezuje dostupnost plynových turbín v ostatních částech světa. Čekací doba na nové turbíny má proto v Evropě dosahovat dvou až tří let.
Energetická bezpečnost mění směr světových peněz
Zpráva vznikala v době, kdy svět podle IEA čelí největší hrozbě energetické bezpečnosti v historii v podobě konfliktu na Středním východě. Největší dopad agentura očekává u států regionu, které patří mezi klíčové dodavatele ropy a plynu, a u asijských zemí, jež jsou jejich největšími odběrateli.
Dopad na Evropu by měl být podstatně menší než během energetické krize v roce 2022. Konflikt však podle IEA ovlivní celosvětové investice, protože státy se zaměří na diverzifikaci dodávek, budování nových přepravních tras a vyšší využívání domácích energetických zdrojů. Prostor se tím otevírá obnovitelným zdrojům, jaderné energetice, geotermii, ale v některých zemích také uhlí.
První signály podle IEA ukazují, že zavádění obnovitelných zdrojů zrychluje na trzích silně zasažených energetickou krizí. Dovoz solárních panelů do rozvojových zemí v Asii a Africe v posledních měsících prudce vzrostl, především kvůli poptávce domácností.
Do projektů obnovitelné energie nyní každoročně směřuje přibližně 665 miliard dolarů. Z toho 365 miliard dolarů připadá na solární projekty, 200 miliard dolarů na větrnou energetiku a 75 miliard dolarů na vodní elektrárny. Celkové investice do obnovitelných zdrojů však podle zprávy od roku 2024 klesají. Přesto stále představují 70 procent všech výdajů na výrobu energie.
Výrazně se vrací také jaderná energetika. Ve výstavbě je 78 GW nových jaderných kapacit a roční investice dosahují 80 miliard dolarů. Třetinu těchto investic tvoří domácí jaderný program Číny. Mezi hlavní světové dodavatele jaderných technologií patří Čína a Rusko. Stále větší pozornost získávají také malé modulární reaktory.
Investice do dodávek uhlí mají v roce 2026 dosáhnout 180 miliard dolarů, což je nejvyšší částka od roku 2012. Čína zajišťuje téměř 70 procent těchto výdajů a stojí také za téměř všemi nově schválenými uhelnými elektrárnami. Následuje Indie, jejíž investice do uhlí se během posledních deseti let ztrojnásobily.
Krize na Středním východě může výdaje na uhlí na hlavních asijských trzích dále podpořit. Některé země chtějí kvůli energetické bezpečnosti prodloužit provoz stávajících uhelných elektráren.
Od uhlí se neodvracejí ani Spojené státy. Americký prezident Donald Trump oznámil vyčlenění 700 milionů dolarů na obnovu amerického uhelného průmyslu. Část prostředků má být využita na výstavbu dvou uhelných elektráren.
Výrazně rostou také investice do elektrických sítí a skladování energie. Celosvětové výdaje na sítě mají v roce 2026 dosáhnout přibližně 550 miliard dolarů, což představuje meziroční zvýšení téměř o 20 procent. Investice do baterií pro energetický sektor překročí 100 miliard dolarů.
Část růstu výdajů na sítě způsobují napjaté dodavatelské řetězce a vyšší ceny klíčových komponent, zejména transformátorů a kabelů. IEA však zvýšení investic vítá, protože rozvoj sítí v minulosti zaostával za výstavbou nových výrobních zdrojů a vytvářel rizika pro energetickou bezpečnost.
Výroční zpráva tak ukazuje energetický trh, v němž o budoucím směru investic stále více rozhoduje dostupnost nepřetržitého výkonu. Právě zde získává pokročilá geotermální energie novou pozici. Vedle jádra, plynu, sítí a baterií se může stát jednou z technologií, které budou zajišťovat stabilní elektřinu pro rychle rostoucí sektor datových center a umělé inteligence.
