Evropa má pod nohama zdroj energie, který byl dlouhá desetiletí považován spíše za regionální zvláštnost než za skutečný pilíř energetiky. Geotermální energie byla spojována hlavně s Islandem, částí Itálie nebo Turecka, tedy s oblastmi, kde příroda sama nabídla vhodnou kombinaci horké horniny, vody a propustného podloží.
Dnes se ale situace mění. Nové vrtné technologie posouvají geotermii z okraje debaty do centra evropské energetické strategie. Hlavní zpráva je jednoduchá: zdroj, který býval omezený geologií, se díky technickému pokroku začíná otevírat i zemím, které dříve stály mimo hru.
Hlavní zdroj není Happy Eco News, ale Ember
Je potřeba to říct přesně, aby se z textu nestal jen další řetězec přebraných tvrzení. Hlavním zdrojem klíčových čísel je analýza energetického think tanku Ember.
Právě Ember uvádí, že v Evropské unii by mohlo být rozvíjeno zhruba 43 GW geotermální kapacity za cenu pod 100 eur za MWh a že tato kapacita by při plném využití mohla dodat asi 301 TWh elektřiny ročně. To by odpovídalo přibližně 42 procentům výroby elektřiny z uhlí a plynu v EU.
Technologický zlom se jmenuje EGS
Za tímto posunem stojí takzvané rozšířené geotermální systémy, tedy EGS. Ty už nejsou odkázány jen na ideální přírodní podmínky. Vrtají hluboko do horké horniny a technicky vytvářejí cesty, jimiž může proudit voda.
Jinými slovy, geotermální projekt už nemusí čekat, až mu příroda sama připraví dokonalý rezervoár. Část know how si tento obor vypůjčil z ropného a plynárenského průmyslu. Právě proto se geotermie začíná posouvat z několika tradičních lokalit do širšího evropského prostoru.
Proč je geotermie pro Evropu tak zajímavá
Geotermální energie nabízí něco, co je v dnešní energetice mimořádně cenné. Na rozdíl od větru a slunce neběží podle počasí, ale nepřetržitě. Rada EU ji proto výslovně označuje za dlouhodobě dostupný obnovitelný zdroj, který není závislý na počasí a může poskytovat elektřinu i teplo nepřetržitě.
Právě tato stabilita je důvodem, proč se o geotermii začíná mluvit nejen jako o ekologickém, ale i jako o strategickém zdroji. V době, kdy Evropa hledá bezpečnější a méně dovozně závislý energetický mix, je domácí stabilní energie mimořádně silný argument.
Rada EU navíc nepracuje jen s obecným nadšením. Ve svých závěrech vyzvala k rychlejšímu povolování projektů, lepšímu přístupu k financím a k přípravě evropského geotermálního akčního plánu.
Současně počítá i se vznikem Evropské geotermální aliance, která má propojit průmysl, investory a politickou sféru. To znamená, že geotermie už není jen technická poznámka pod čarou, ale téma, které se posouvá i do oficiální evropské politiky.
Evropa má šanci, ale stále ji brzdí realita
Zásadní otázka nezní, zda geotermální energie funguje. Funguje už více než sto let. Otázka zní, zda Evropa dokáže přetavit potenciál do reálných vrtů, projektů a elektráren.
Největší překážkou zůstávají vysoké počáteční náklady, pomalé povolovací procesy, investiční riziko prvních vrtů a stále nedostatečně rozvinutý trh.
Právě proto Rada EU tlačí na rychlejší administrativu a lepší finanční podmínky. Geotermie nepotřebuje další romantické řeči o zelené budoucnosti. Potřebuje povolení, kapitál, inženýry a vrtné soupravy.
Česko je v přípravě, ne v masovém rozmachu
Pro Českou republiku je důležité držet se reality. Geotermie u nás zatím není zdrojem masové výroby elektřiny, ale dává smysl jako součást budoucího teplárenství, městského vytápění a využití nízkouhlíkových zdrojů tepla.
Česká debata se zatím pohybuje spíše ve fázi strategií, mapování možností a přípravných kroků. To samo o sobě není slabost. Slabostí by bylo tvářit se, že geotermii už máme vyřešenou. Nemáme. Máme ale důvod ji brát vážně, protože právě v oblasti tepla může být její význam pro Česko vyšší než v samotné výrobě elektřiny.
Americká geotermální revoluce
Velmi podobný posun dnes sledují i Spojené státy. Geotermální energie byla v USA dlouho soustředěna především do tradičních oblastí, zejména v Kalifornii a Nevadě.
Podle americké EIA má země v současnosti přibližně 2,7 GW konvenčního geotermálního výkonu, což představuje jen malý podíl na celkové výrobní kapacitě. Zároveň ale EIA uvádí, že samotný Great Basin na jihozápadě USA podle odhadu USGS skrývá potenciál 135 GW a další studie pracují s možností, že by v příštích desetiletích mohlo být v USA provozováno až 150 GW nákladově konkurenceschopné geotermální výroby založené na EGS. To už není okrajový energetický segment. To je potenciální nový pilíř sítě.
Právě zde je vidět, jak zásadní roli hraje technologie. USGS mluví o 135 GW základního výkonu v oblasti Great Basin za předpokladu, že se současné technologie osvědčí ve velkém měřítku. EIA pak upozorňuje, že širší odhady pro celé USA jdou až k hranici 150 GW. To je důležité upřesnění.
Číslo 150 GW není jediný federální závazek ani jeden oficiální program, ale souhrnný odhad potenciálu, který se v americké debatě opírá o více studií.
Podpora vlády
Silný signál vysílá i federální vláda. Americké ministerstvo energetiky oznámilo 25. února 2026 financování ve výši 171,5 milionu dolarů na terénní testy nové generace geotermálních technologií a na průzkumné vrty. Jinými slovy, Washington už geotermii nebere jako exotický doplněk, ale jako domácí zdroj stabilní elektřiny, který může posílit energetickou bezpečnost, podpořit průmysl a reagovat i na rostoucí spotřebu datových center.
Do komerční fáze se začínají posouvat i konkrétní projekty. Fervo Energy uvádí, že jeho projekt Cape Station v Utahu má mít celkovou kapacitu 500 MW, přičemž první fáze má začít dodávat elektřinu na konci roku 2026 a dosáhnout přibližně 100 MW provozní kapacity na začátku roku 2027. Právě takové projekty ukazují, že geotermie v USA už není jen laboratorní experiment nebo zajímavost pro prezentace investorům. Začíná se měnit v infrastrukturu.
Americká zkušenost je pro Evropu cenná i z jiného důvodu. Ukazuje, že geotermální revoluce nevzniká sama od sebe. Nestačí mít teplo pod zemí. Je potřeba mít vrtnou technologii, veřejnou podporu, silné investory a ochotu nést riziko prvních projektů.
Evropa dnes stojí před stejnou otázkou jako USA: zda zůstane u strategií a prezentací, nebo zda začne opravdu vrtat. A právě na tom se rozhodne, zda geotermie zůstane působivým potenciálem na papíře, nebo se promění v jeden z nejstabilnějších čistých zdrojů příštích desetiletí.
