Rakousko se chystá výrazně rozšířit využívání energie, kterou má nepřetržitě k dispozici hluboko pod zemským povrchem. Geotermální zdroje by v příštích desetiletích mohly dodávat teplo velkým městům, posílit energetickou soběstačnost země a postupně nahradit část zemního plynu v soustavách dálkového vytápění.
Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR už nejde pouze o jednotlivé lázně nebo malé lokální projekty. Připravované investice ve Vídni, Dolním Rakousku a Štýrsku počítají s geotermální energií jako s dlouhodobým zdrojem pro desetitisíce až statisíce domácností.
Rakousko přitom geotermální energii využívá dlouhodobě, dosud však především v místech s termálními prameny. Výjimkou je přeshraniční soustava dálkového vytápění mezi rakouským Braunau a bavorským Simbachem, která patří k největším projektům svého druhu ve střední Evropě.
V době levného zemního plynu se však další projekty příliš nevyplácely. Hlubinné vrty byly drahé, geologický výsledek nejistý a právní prostředí komplikované. Rostoucí důraz na energetickou bezpečnost a omezení fosilních zdrojů nyní situaci mění.
Vídeň plánuje sedm zdrojů pro 200 tisíc domácností
Největší pozornost směřuje k vídeňské městské části Aspern, kde má být v roce 2029 uvedena do provozu první geotermální teplárna rakouské metropole. Na projektu spolupracují společnosti Wien Energie a OMV.
Geologický průzkum začal už v roce 2016. Na konci roku 2024 následovaly první vrty a testování vody čerpané z hloubky přibližně tří kilometrů. Výsledky podle ministerstva překonaly původní očekávání.
Z horké podzemní vody bude teplo odebíráno prostřednictvím výměníků a následně předáváno do městské teplárenské soustavy. Dlouhodobý plán počítá až se sedmi zařízeními o celkovém výkonu 200 megawattů. Taková kapacita by mohla zásobovat přibližně 200 tisíc domácností.
Další rozsáhlé projekty vznikají i mimo Vídeň. V Dolním Rakousku se předpokládá spuštění prvního pilotního provozu v roce 2030. Ve Štýrsku se připravuje projekt Tiefenkraft, na němž spolupracují Energie Steiermark a OMV. Investice odhadovaná na 500 milionů eur by mohla v budoucnu pokrýt až polovinu spotřeby dálkového tepla ve Štýrském Hradci.
Celkový potenciál geotermální energie pro vytápění se v Rakousku odhaduje až na jeden milion domácností. Nejvhodnější podmínky nabízejí Vídeňská a Štýrská pánev, Panonská nížina a oblast v předpolí Alp. Do roku 2050 by geotermální zdroje mohly podle rakouského ministerstva infrastruktury dodávat přibližně osm terawatthodin tepla ročně.
Samotné vrty nestačí. Rakousko musí změnit zákony i teplárenské sítě
Rozvoj hlubinné geotermie však nezávisí pouze na geologických podmínkách. Rakouská vláda připravuje změnu legislativy, která má zjednodušit povolování projektů. Současná pravidla komplikují zejména šikmé vrty, které mohou v podzemí procházet pod pozemky mnoha vlastníků.
Dalším problémem je zapojení geotermálního tepla do existujících soustav. Některé teplárenské sítě pracují v zimě s teplotami až 140 stupňů Celsia, zatímco geotermální voda často poskytuje teplo kolem 100 stupňů. Systémy proto bude nutné upravit nebo doplnit dalšími technologiemi.
Rakousko zároveň řeší, jak uchovat přebytečné teplo z letních měsíců. Jednou z možností je technologie ATES, která ukládá tepelnou energii do propustných podzemních vrstev. Ve štýrském Fürstenfeldu už probíhá výzkumný projekt zaměřený na dlouhodobou stabilitu takového systému.
Ve Vídni má navíc ještě letos začít výstavba pilotního podzemního zásobníku o objemu 40 tisíc metrů krychlových. Akumulované teplo z geotermálních zdrojů a velkých tepelných čerpadel bude možné využít v zimě, kdy je spotřeba nejvyšší.
Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR se tak geotermální energie v Rakousku postupně přesouvá z okrajové pozice mezi hlavní nástroje proměny teplárenství. Vývoj u našich jižních sousedů zároveň ukazuje, že budoucnost vytápění nebude záviset pouze na samotném zdroji energie, ale především na kvalitě projektů, výměnících, akumulaci a schopnosti propojit nové technologie se stávajícími budovami a energetickými sítěmi.
