České teplárenství vstupuje do další fáze odklonu od uhlí. Nové dotace z programu HEAT podporují biomasu, odpadní teplo, modernizaci rozvodů i inovativní technologie využívající energii prostředí. Pro geotermii je důležité hlavně to, že stát už výslovně počítá s velkými tepelnými čerpadly a geotermální energií jako se součástí budoucích soustav zásobování teplem.
Modernizační fond rozděluje další miliardy korun na ekologizaci českých tepláren. Z veřejných informací Státního fondu životního prostředí vyplývá, že výzva HEAT č. 1/2025 má alokaci 8,041 miliardy korun a podporuje rekonstrukci nebo náhradu zdrojů tepla ve stávajících soustavách zásobování tepelnou energií. Podmínkou je přechod od fosilních paliv k čistším zdrojům
Vedle biomasy, bioplynu nebo využití odpadního tepla se v programu výslovně objevují také „inovativní teplárenské technologie využívající energii prostředí“, tedy tepelná čerpadla a geotermální energie. To je pro českou geotermii podstatná zpráva. Teplárenské soustavy totiž nejsou odkázané jen na spalovací zdroje; mohou postupně stavět na kombinaci elektřiny, akumulace, odpadního tepla a energie uložené v podloží.
Velká tepelná čerpadla jako první krok
Zatím nejviditelnější částí této změny jsou velká tepelná čerpadla. Podle Ekonomického deníku má největší připravovaný projekt v této oblasti Energotrans ze skupiny ČEZ na Mělnicku, kde přislíbená dotace na dvě etapy dosahuje celkem 687 milionů korun. Podporu mají získat také instalace tepelných čerpadel v teplárně Mařatice v Uherském Hradišti a ve středomoravské Litovli.
Pro geotermální sektor je to důležité i tehdy, pokud konkrétní projekty zatím neznamenají hlubinnou geotermii v užším smyslu. Velká tepelná čerpadla jsou technologickým mostem: učí teplárny pracovat s nízkopotenciálním teplem, s nižšími teplotními spády, s akumulací a s řízením zdrojů podle okamžité potřeby sítě. Stejnou logiku později potřebují i projekty založené na mělké geotermii, hlubších vrtech nebo kombinaci geotermálních vrtů a odpadního tepla.
Rozdíl proti klasické kotelně je zásadní. Uhelný nebo plynový zdroj vyrábí teplo spalováním paliva. Geotermální systém a tepelná čerpadla naproti tomu pracují s energií prostředí. Teplo se odebírá z podzemí, vody, technologických procesů nebo okolního prostředí a pomocí elektřiny se převádí na teplotní hladinu využitelnou v soustavě. Čím nižší teplotu distribuční síť potřebuje, tím efektivněji může takový systém fungovat.
Právě proto je vedle nových zdrojů důležitá i modernizace rozvodů. Program HEAT podporuje také rekonstrukce teplárenských soustav. Nižší ztráty v potrubí a postupné snižování provozních teplot otevírají prostor pro zdroje, které dříve v klasickém vysokoteplotním teplárenství narážely na limity. Geotermie se v takovém prostředí uplatňuje lépe než v zastaralých sítích s vysokými ztrátami a vysokými teplotami.
Teplárenství potřebuje nejen nové zdroje, ale i nové sítě
České teplárenství tak stojí před dvojí modernizací. Jedna část je palivová: odklon od uhlí k biomase, odpadu, plynu v omezené roli, tepelným čerpadlům a dalším nízkoemisním zdrojům. Druhá část je systémová: chytřejší řízení, akumulace, nižší teploty v síti a schopnost kombinovat více zdrojů podle sezóny a ceny elektřiny.
Geotermální energie do této mozaiky zapadá především jako stabilní zdroj. Na rozdíl od solární a větrné výroby není závislá na počasí v danou hodinu. V případě mělké geotermie a tepelných čerpadel může dodávat základ pro vytápění a v některých aplikacích i chlazení. U větších hloubkových projektů může jít o přímější zdroj tepla pro soustavy zásobování teplem, pokud to dovolí geologie, ekonomika a povolovací proces.
Z veřejně oznámených dotací je patrné, že většina tepláren zatím sahá po známějších řešeních: biomase, rekonstrukci kotlů, modernizaci rozvodů nebo prvních velkých tepelných čerpadlech. To ale neznamená, že geotermie zůstává stranou. Spíše se dostává do fáze, kdy pro ni vzniká dotační a technický rámec. Pokud budou obce a provozovatelé soustav chtít snižovat závislost na spalování, budou muset vedle biomasy a odpadního tepla stále vážněji prověřovat i potenciál podloží.
Klíčové bude, aby se geotermální projekty neposuzovaly jen jako izolovaná technologie. Největší smysl dávají tam, kde se propojí s modernizovanou sítí, tepelnými čerpadly, akumulací a dlouhodobým plánem dekarbonizace města. Program HEAT k tomu vytváří první výraznější finanční podmínky. Teď bude záležet na tom, zda teplárny využijí peníze pouze k výměně jednoho spalovacího zdroje za jiný, nebo zda začnou stavět pružnější systémy, v nichž dostane prostor i geotermální energie.
