Ruské útoky na ukrajinské elektrárny, rozvodny a přenosové vedení ukázaly zranitelnost velkých centralizovaných zdrojů. Jednou z cest k odolnější energetice má být síť menších elektráren rozmístěných v různých částech země. Do této koncepce nyní vstupuje také hlubinná geotermální energie.
Ukrajinská těžební společnost Ukrgazvydobuvannya, která je součástí skupiny Naftogaz, připravuje pilotní geotermální elektrárnu Ecofield Solotvyno. Vzniknout má v Solotvynu v Zakarpatské oblasti poblíž hranice s Rumunskem.
Projekt se nachází ve fázi předběžné studie proveditelnosti. Potenciálním investorům byl představen během summitu iniciativy Carpathian 8. Potřebná investice je podle zveřejněných podkladů odhadována na 30,7 milionu dolarů, tedy přibližně 650 milionů korun.
Elektřina pro síť, zbytkové teplo pro podniky
Plánovaná elektrárna má dosáhnout elektrického výkonu 5 megawattů a ročně vyrobit přibližně 32,85 gigawatthodiny elektřiny. Její tepelný výkon má činit 20 megawattů.
Projekt počítá s kaskádovým využitím získané energie. Horká podzemní voda by nejprve sloužila k výrobě elektřiny. Po průchodu elektrárnou by stále obsahovala využitelné teplo, které by mohly odebírat průmyslové podniky, zemědělské provozy nebo skleníky.
Takové uspořádání zvyšuje celkovou účinnost zdroje. Teplo, které už nemá dostatečnou teplotu pro efektivní výrobu elektřiny, se neztratí a může nahradit zemní plyn používaný k vytápění.
Starší projektové materiály pracovaly s očekávanou teplotou podzemní vody okolo 120 až 150 stupňů Celsia a s výrobou elektřiny pomocí binárního cyklu. Konečné technické řešení však bude záviset na výsledcích průzkumu a studie proveditelnosti.
Pomoci mají i data ze sovětské éry
Přípravu elektrárny podporuje mezinárodní výzkumný projekt vedený odborníky z Aberystwythské univerzity ve Walesu. Vedle ukrajinské společnosti Ukrgazvydobuvannya se na něm podílejí také Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka, polský Institut ropy a zemního plynu, britská společnost Rockfield Software a samospráva Solotvyna.
Výzkumníci spojují historická geologická data, včetně podkladů získaných ještě v sovětské éře, s laboratorním měřením, trojrozměrným modelováním a nástroji využívajícími umělou inteligenci.
Cílem je co nejpřesněji popsat rozložení teplot, vlastnosti hornin a možné chování podzemního rezervoáru. Vědci vytvářejí také algoritmy, které mají předpovídat vývoj zdroje během až třicetiletého provozu elektrárny.
Geologie Solotvynské pánve je složitá a množství dostupných vzorků hornin omezené. Právě nejistota před zahájením vrtání patří k hlavním finančním rizikům hlubinných geotermálních projektů. Pokud vrt nenarazí na očekávanou teplotu nebo dostatečně vydatný zdroj vody, může investor přijít o podstatnou část vložených prostředků.
Příprava se má zkrátit o dva roky
Od prvních průzkumů po spuštění geotermální elektrárny běžně uplyne sedm až osm let. Mezinárodní tým chce díky podrobnému matematickému modelování zkrátit přípravu projektu nejméně o dva roky.
Současné investiční podklady předpokládají, že by příprava, výstavba a uvedení elektrárny do provozu mohly trvat přibližně tři roky. Tento termín ale zatím nelze považovat za konečné rozhodnutí o výstavbě. Projekt musí nejprve potvrdit využitelný geotermální zdroj, získat potřebná povolení a zajistit financování.
Výzkumnou část podporuje program Innovate Ukraine financovaný britskou vládou. Program se zaměřuje na technologie, které mohou pomoci obnovit ukrajinskou energetiku a současně snížit její závislost na dovážených fosilních palivech.
Elektrárna má být modelem pro celý karpatský region
Solotvyno má sloužit jako pilotní lokalita. Pokud se projekt podaří, získané zkušenosti by mohly být využity v dalších částech ukrajinského Zakarpatska a v geologicky podobných oblastech Rumunska, Slovenska nebo Maďarska.
Význam projektu proto nespočívá pouze v instalovaném výkonu. Pět megawattů samo o sobě ukrajinskou energetiku nezmění. Důležitější může být vytvoření postupu, podle kterého bude možné rychleji vyhodnocovat další geotermální zdroje a budovat menší elektrárny poblíž míst spotřeby.
Decentralizovaná síť těchto zařízení by nevytvořila jeden snadno zasažitelný bod. Současně by poskytovala elektřinu nezávisle na počasí a využitelné teplo pro obce, zemědělství i místní průmysl.
Zatím jde o plán, nikoli hotovou elektrárnu
Oznámení je nutné hodnotit s určitou opatrností. Ecofield Solotvyno zatím není projektem ve výstavbě, ale záměrem ve fázi předběžného technického a ekonomického posouzení.
Teprve další průzkum ukáže, zda podzemní zdroj skutečně umožní dlouhodobě dosahovat uváděného výkonu. Otevřenou otázkou zůstává také financování, konečná cena vrtů a připojení elektrárny k síti.
Pokud však projekt uspěje, mohl by se stát první ukrajinskou geotermální elektrárnou vyrábějící elektřinu a zároveň ukázat, že energie z hlubin může hrát roli nejen při snižování emisí, ale také při ochraně energetiky země vystavené válce.
Zdroje:
