V pražských Měcholupech má vyrůst pasivní bytový dům EcoCare Residence, který propojí fotovoltaiku, větrné turbíny, bateriové úložiště, recyklaci šedé vody a hlavně geotermální vrty s tepelnými čerpadly země-voda. Právě stabilní energie z podloží má být základem celoročního tepelného komfortu domu.
V debatách o soběstačných domech bývá nejvíce vidět fotovoltaika. Panely na střeše, fasádě nebo zábradlích se dobře fotografují a jednoduše vysvětlují. V připravovaném projektu EcoCare Residence v Praze 10 ale hraje stejně důležitou roli méně nápadná část technologie: pět geotermálních vrtů o hloubce zhruba 200 metrů.
Bytový dům s třiceti jednotkami má vyrůst v Měcholupech nedaleko stanice Praha-Hostivař. Developer uvádí, že výstavbu plánuje zahájit na jaře 2027 a kolaudaci na podzim 2028. Projekt je prezentován jako mimořádně komplexní příklad rezidenční soběstačnosti: elektřinu mají vyrábět fotovoltaické prvky a střešní větrné turbíny, přebytky se uloží do centrální baterie o kapacitě 160 kWh a šedá voda se po přečištění využije znovu na splachování a závlahu.
Z geotermálního pohledu je ale nejzajímavější způsob vytápění a chlazení. EcoCare nemá počítat s plynovou přípojkou ani klasickou kotelnou. Zdrojem tepla pro vytápění, přípravu teplé vody i letní chlazení mají být tepelná čerpadla země-voda napojená na hlubinné vrty. Teplo se tak nebude primárně brát ze vzduchu, jehož teplota v zimě výrazně kolísá, ale z podloží, kde jsou podmínky mnohem stabilnější.
Právě stabilita je hlavní výhodou systémů země-voda. Podle obecných technických informací k vrtům pro tepelná čerpadla se teplota půdy už v hloubkách kolem desítek metrů mění jen málo. Viessmann například uvádí, že přibližně 20 metrů pod povrchem se teplota celoročně pohybuje kolem 10 °C. V hlubších vrtech se pracuje s ještě stabilnějším prostředím, které tepelnému čerpadlu pomáhá držet účinnost i v době, kdy vzduchová tepelná čerpadla bojují s mrazem.
V praxi to znamená, že dům může z jednoho technického systému získávat teplo v zimě a chlad v létě. U EcoCare má být rozvod veden ve stropních podhledech. Vytápění ani chlazení tak nemá fungovat jako proud horkého nebo studeného vzduchu, ale jako plošné sálání přes velkou plochu stropu. Pro obyvatele to může znamenat rovnoměrnější vnitřní klima, méně průvanu a tišší provoz.
Letní chlazení je v kontextu nových bytových domů stále důležitější téma. Přehřívání bytů už není okrajový komfortní problém, ale součást energetické bilance budov. Pokud dům umí v létě využít zemní vrty k chlazení, snižuje potřebu klasické klimatizace a zároveň může část tepla vracet zpět do podloží. U správně navržených systémů tak geotermální vrty nejsou jen „zimním zdrojem“, ale celoročním energetickým prvkem.
Důležité je také propojení s dalšími technologiemi. Fotovoltaika a větrné turbíny budou vyrábět elektřinu, která může pohánět tepelná čerpadla, domácnosti i nabíjení elektromobilů. Centrální baterie má vyrovnávat rozdíl mezi výrobou a spotřebou. Dům má navíc elektřinu sdílet mezi domácnostmi v režimu komunitní energetiky a optimalizovat odběr ze sítě podle spotových cen.
To je podstatný posun v uvažování o bytových domech. Nejde jen o to, že budova „má tepelné čerpadlo“ nebo „má soláry“. Smyslem je řízený celek, kde se výroba, akumulace, spotřeba, chlazení, vytápění a voda navzájem doplňují. Geotermální vrty v takovém systému dodávají stabilitu: nejsou závislé na denní době, oblačnosti ani rychlosti větru.
Projekt zároveň ukazuje, že mělká geotermální energie nemusí být vyhrazena jen rodinným domům nebo administrativním budovám. Vrty pro tepelná čerpadla lze podle odborných dodavatelů navrhovat i pro bytové domy, komerční objekty nebo stavby s omezeným pozemkem. Klíčové je správné dimenzování podle energetické potřeby budovy, geologických podmínek a hydrogeologického posouzení.
Právě povolování a odborný návrh jsou u vrtů zásadní. Hydrogeologické podmínky rozhodují o tom, kolik tepla lze z podloží dlouhodobě odebírat, jaké rozestupy a hloubky vrtů jsou vhodné a zda v lokalitě nejsou ochranná pásma nebo jiná omezení. U bytového domu s pěti dvousetmetrovými vrty jde o technické řešení, které musí být od začátku součástí energetické koncepce stavby, nikoli dodatečně přilepený prvek.
EcoCare Residence proto může být zajímavým testem pro český rezidenční development. Pokud se projekt podaří realizovat podle oznámených parametrů, nebude nejdůležitější jen to, že si dům vyrobí významnou část elektřiny. Ještě důležitější může být ukázka, že geotermální energie dokáže být páteří bytového domu, který nepotřebuje plyn, umí topit i chladit a propojuje energetiku budovy s vodním hospodářstvím a chytrým řízením spotřeby.
Pro obor geotermie je to dobrá zpráva. Vrty zůstávají skryté pod zemí, ale právě ony mohou rozhodovat o tom, zda bude moderní bytový dům úsporný nejen na papíře, ale i v každodenním provozu.
