Nový medicínský kampus v Hradci Králové zaujme laboratořemi i vybavením pro výuku budoucích lékařů a farmaceutů. Podstatná část jeho energetického systému však zůstává skrytá pod zemí. Celkem 122 geotermálních vrtů, každý hluboký 199 metrů, slouží jako zázemí pro tepelná čerpadla určená k vytápění a chlazení. V součtu jde o 24 278 metrů vrtání.
Univerzita Karlova otevřela kampus MEPHARED 2 dne 23. září 2026. Areál v sousedství fakultní nemocnice propojuje její hradeckou lékařskou a farmaceutickou fakultu. Náklady na projekt včetně souvisejícího vybavení dosahují přibližně 7,2 miliardy korun. Jde o cenu celého komplexu, nikoli samotné geotermální instalace.
Energie ze země pro zimu i léto
Geotermální systém v Hradci není elektrárnou vyrábějící proud z horké páry. Využívá tepelná čerpadla země–voda, která dokážou získávat energii z podloží i při teplotách příliš nízkých pro přímé vytápění. Společnost, která navrhovala primární okruhy, tedy část systému propojující vrty s čerpadly, uvádí jako jejich úkol vytápění i chlazení budovy.
Princip je srozumitelnější, než napovídá technický název. Při vytápění systém odebírá teplo ze země a tepelné čerpadlo je převádí na teplotu využitelnou v budově. Při chlazení lze postup obrátit: přebytečné teplo z interiéru odvádět do podloží. Země tak může podle potřeby fungovat jako zdroj tepla nebo místo, kam se teplo ukládá.
Výhodou je stabilnější teplota pod zemským povrchem oproti venkovnímu vzduchu, který v průběhu roku prochází mrazy i vedry. Neznamená to ovšem provoz bez elektřiny. Tu potřebují tepelná čerpadla i oběhová čerpadla zajišťující proudění kapaliny.
Vrty obsluhují náročný akademický provoz
V Hradci nejde o vytápění několika učeben. Kampus má maximální kapacitu 4 500 osob a zahrnuje více než dvě stovky laboratoří. K jeho vybavení patří simulační centrum, lékárenský trenažér i společné vivárium, tedy zázemí pro chov laboratorních zvířat. Takový areál musí zvládat rozdílné požadavky výuky, výzkumu a technických provozů.
Rozsah instalací dokládá také vzduchotechnika: univerzita uvádí 117 vzduchotechnických jednotek a ventilátorů a více než tisíc ventilátorových konvektorů, které slouží k úpravě teploty v místnostech. Geotermální vrty jsou proto součástí rozsáhlého systému, jehož jednotlivé části musí pracovat společně.
Podzemní zdroj doplňuje na střeše fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 99,9 kWp. Areál zároveň zachytává dešťovou vodu: část využívá k zavlažování, další směřuje do mokřadu a vodního prvku o ploše 800 metrů čtverečních.
Samotný počet vrtů ještě neříká, kolik korun kampus každoročně uspoří. K tomu budou potřeba provozní měření, skutečná spotřeba elektřiny a vyhodnocení dodaného tepla i chladu. Už nyní však Hradec ukazuje konkrétní využití geotermální energie ve velkém veřejném objektu: podloží zde neslouží pouze jako základ pro budovy, ale také jako součást jejich vytápění a chlazení.
