Podle polostátního ČEZu a odborníků vyjde celková proměna energetiky do roku 2050 včetně výstavby nových reaktorů až na čtyři biliony korun. „Navržený mix odpovídá možnostem soustavy ČEPS a dává technický i ekonomický smysl,“ uvádějí. Programové prohlášení vlády počítá s koncem uhlí v roce 2033. Kvůli nerentabilitě však mohou vysoce fosilní zdroje skončit ještě před koncem desetiletí.
Na otázku, čím nahradit uhelný výpadek, má odpovědět nová státní energetická koncepce (téma, kterému se budeme intenzivně věnovat v nadcházejících týdnech). Celkový návrh ještě není známý, dílčí parametry se však už na veřejnosti objevily.
Aktualizovaná koncepce podle nich počítá v roce 2030 s podílem uhlí na výrobě jen ve výši 10 procent. V současnosti přitom vysoce emisní palivo stále zajišťuje 43,5 procenta tuzemské produkce. Rozdíl by podle návrhu měly nahradit hlavně obnovitelné zdroje a jádro, v menší míře pak plyn.
V hlavní roli jádro
Při vzniku staré koncepce z roku 2015, která je zatím platná, jaderné elektrárny Dukovany a Temelín zajišťovaly zhruba třetinu výroby elektřiny a stát tehdy očekával, že do roku 2030 by to mohlo být 38,5 procenta. Autoři současné energetické koncepce jsou optimističtí a doufají v podíl jádra na konci dekády až ve výši 45 procent.
Mnohem více práce však Česko čeká v rozvoji obnovitelných zdrojů. Podíl solárních panelů, bioplynových stanic či větrných turbín na hrubé výrobě elektřiny by měl dosáhnout v roce 2030 až 37 procent, aby se podařilo výpadek uhlí nahradit. Podle návrhu koncepce je to v současnosti 18 procent. Podle předloňských údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) byl však podíl zelené výroby elektřiny jen 12,4 procenta. Dostat se na 37 procent tedy znamená v podstatě ztrojnásobení produkce.
Obnovitelné zdroje
Aktuálně disponuje Česko solárními zdroji o výkonu tří gigawattů. U větru je to hluboko pod jedním gigawattem a na rozdíl od fotovoltaiky přibývá větrníků jen pozvolna. Výstavba výrobních kapacit je však jen jednou částí, rozvoj nepravidelně vyrábějících zdrojů s sebou nese i potřebu masivní modernizace energetických sítí tak, aby nápory ustály.
Podle ERÚ si investice do přenosové soustavy ČEPS a distribučních sítí do roku 2030 vyžádají 271 miliard korun. Na druhou stranu jde jen o investice, nikoliv o rostoucí náklady na samotný provoz infrastruktury.
O geotermii, která nyní sehrává klíčovou roli v okolních zemích, například v sousedním Polsku či Německu, se v souvislosti s energetickou koncepcí 2023 veřejně zatím nehovoří, jakmile budeme mít návrh koncepce k dispozici, zevrubně jej pro vás rozebereme i z tohoto úhlu pohledu.
| Česko má platné strategické dokumenty týkající se energetiky. Je to Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu. Stále tak platí koncepce z roku 2015. Ta například předpokládá, že v roce 2030 bude stát emisní povolenka 26 eur a následně má jen mírně zdražovat. Tuna emisí přitom i po razantním zlevnění posledních týdnů nyní stojí kolem 65 eur. Vysoká cena emisí tak dělá z pálení uhlí pro výrobu elektřiny nerentabilní podnikání, a nejen ČEZ se tak připravuje, že uhelné elektrárny brzy zavře. |
