Město Szeged (česky Segedín, pozn. red.) udělalo v boji proti klimatickým změnám velký krok vpřed tím, že vybudovalo největší geotermální systém v EU. Nyní poskytuje teplou vodu a vytápění 27 tisícům domácností a 400 veřejným budovám.
Místní samospráva v maďarském Szegedu se totiž rozhodla zrekonstruovat starý systém vybudovaný v 80. letech, který dříve využíval zemní plyn. K znečištění ovzduší ve městě přispívalo i staré dálkové vytápění. Samotná stavba trvala 3 roky a nyní systém využívá termální vodu.
Nový systém v Szegedu stál celkem 70 milionů eur, z toho 23 milionů eur přispěl Fond soudržnosti EU. Původním cílem bylo snížit spotřebu plynu o 50 % a snížit emise oxidu uhličitého o 30 000 tun. To znamená, že v chladném počasí stačí použít polovinu původně použitého plynu, protože druhá polovina energie je geotermální. V teplejším počasí geotermální energie dokáže pokrýt veškerou spotřebu.
Lidé tak výrazně ušetří. Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána se totiž rozhodla nakupovat plyn místo na energetických trzích přímo z Ruska, protože podle ní je bezpečnější jednat se spolehlivým partnerem. Maďarský levicový deník Népszava však spočítal, že země na obchodu s ruským plynem prodělala obrovské peníze. Důvodem je skutečnost, že současná platná smlouva o nákupu plynu z Ruska byla podepsána v roce 2021, tedy na začátku evropské cenové krize v energetice.
Maďarsko je tak mezi sedmi evropskými zeměmi, které platí za ruský plyn nejvíce. Smlouva o nákupu plynu byla podepsána v roce 2021 a podle médií způsobila Maďarsku finanční škody přibližně 1.45 miliardy eur. Dohody se zúčastnily dvě státní společnosti, Gazprom (ruská) a MVM (maďarská).
Tamás Medgyes, provozní ředitel geotermální systému v Szegedu, sdělil kromě upozornění na finanční úspory občanů, že projekt má velký význam, protože další velká města v Evropě stále využívají neobnovitelnou energii. „Mnohá z nich by ráda kopírovala model, který používá Szeged,“ uvedl s poukazem na Srbsko, Rumunsko, a dokonce i na země západní Evropy, které podle něj vidí město jako vzor.
Geotermální systém Szegedu je tak také klíčovým prvkem v plánu EU na snížení závislosti na ruském plynu.
| Segedín (maďarsky Szeged [seged], německy Szegedin) je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád-Csanád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice, na ústí řeky Mureș do Tisy. Žije zde přibližně 159 tisíc obyvatel. Je třetím největším maďarským městem a regionální centrum jižní části země. Pochází odtud uzenina uherský salám. |
