V geotermálních elektrárnách je lithiumem obohacená tekutina čerpána přímo z geotermálních vrtů na povrch. Teplo přenášené touto tekutinou je následně využito k výrobě obnovitelné energie, zatímco tekutina bez lithia je znovu vpravena do vrtu.
Lithium je extrahováno z roztoků geotermálních vrtů využívaných v energetice. Jedná se o nejudržitelnější způsob získávání lithia v porovnání s těžbou z hornin či vypařováním, které mají výrazně negativní dopad na životní prostředí a zvýšenou emisi CO2. Geotermální lithium poskytuje Evropě větší nezávislost v produkci a dovozu lithia.
Přímá extrakce lithia (DLE) je inovativní technologie pro získání lithia bez environmentálního znečištění. Geotermální lithium je tak bezuhlíkové. Přidaným benefitem geotermálního lithia je, že poskytuje díky získané geotermální energii z vrtů levné vytápění a chlazení pro místní komunity. To jim pomáhá přejít od fosilního vytápění k obnovitelnému vytápění a ušetřit peníze.
Příklad z Velké Británie
Využití lithia by mohlo oživit zatím stále slabý zájem o geotermální zdroje, které zatím v Evropě zůstávají na okraji zájmu investorů do obnovitelných zdrojů energie. Jako například v britském Cornwallu, kde se pracovalo na geotermálním vrtu s cílem využít hlubinné teplo k výrobě elektřiny a během vrtání v lokalitě United Downs severně od Falmouthu se podařilo narazit na spodní vodu s obsahem přes 250 miligramů lithia na litr vody. I když to tak na první pohled nevypadá, je to poměrně slušné množství. Pilotní projekt počítá s produkcí 10 tun uhličitanu lithného ročně.
Vzhledem k očekávanému zákazu spalovacích motorů a přechodu na elektromobilitu experti z The Faraday Institute odhadli, že Velká Británie bude v roce 2035 potřebovat 59 tisíc tun uhličitanu lithného (čisté lithium je nestabilní, proto se ukládá do této sloučeniny). Vedle elektromobilů budou další tisíce tun lithia zapotřebí i pro velké baterie na ukládání elektrické energie. Sdružení Geothermal Engineering – Cornish Lithium se tak chystá rozjet těžbu ve velkém a už v roce 2026 chce produkovat 4000 tun uhličitanu lithného za rok.
Výhodou této metody je poměrně snadné a levné získávání lithia. Odpadne tak problém, jak lithium dostat z horniny, například z cinvalditu. Právě tím se nyní zabývá český Geomet a jeho akcionáři – Severočeské doly ze skupiny ČEZ a European Metals Holdings. Pro připomenutí: projekt na těžbu u Cínovce v Krušných horách počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného (což je 4225 tun čistého lithia), a to nejdříve od roku 2025.
Geotermální energie se uplatňuje v Evropě při výrobě elektřiny a tepla nejvíc na Islandu a v Itálii. Naopak v České republice zůstává na okraji zájmu. Podzemní voda se částečně uplatňuje při vytápění Děčína. Plány na výrobu elektřiny s využitím hlubinného tepla se sice objevily v Litoměřicích, Tanvaldu či v Dětřichově u Frýdlantu, ale zatím se nepodařilo zrealizovat ani jeden z nich. Svůj podíl na tom má i omezený přístup k dotačním programům EU.
Příklad z Německa
Lithium je v dnešní době označováno za „bílé zlato“, protože je nezbytné pro výrobu téměř každé baterie, která napájí moderní přístroje, například elektromobily. I když Německo nepatří mezi přední těžařské oblasti, tamní společnost objevila novou technologii, díky které by se země již nemusela spoléhat na dovoz suroviny ze zahraničí. Když se vědcům z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT) podařilo extrahovat lithium z poněkud netradičního zdroje (termální vody), pravděpodobně se cítili, jako kdyby objevili skrytý poklad.
Použitím stávající německé geotermální energetické infrastruktury by se podle expertů také výrazně snížily emise oxidu uhličitého spojené s výrobou lithia. Vědci současně zjistili, že vzhledem k dobře zavedené geotermální infrastruktuře Německa by mohlo být na vnitrostátní úrovni pomocí této technologie vyrobeno několik stovek tun lithia ročně. Nejnovější údaje naznačují, že celkový potenciál termální vody v regionu, který překračuje Německo a Francii, by umožnil těžbu několika tisíc tun ročně, pokud bude plně rozvinut.
s7587c
0