Estonsko se chystá naplno využít svůj potenciál geotermální energie. Nedávno schválený pilotní projekt nazvaný Avatar, který představuje unikátní iniciativu estonského ministerstva klimatu, má za cíl rozvíjet a zkoumat nové způsoby využití této obnovitelné energie.
Podle plánu bude do roku 2026 postavena pilotní geotermální elektrárna pro povrchové sedimenty a budou analyzovány technické možnosti a ekonomická ziskovost využití geotermální energie.
Cílem projektu je prověřit, zda je technicky a ekonomicky proveditelné využívat geotermální energii v estonských podmínkách, a identifikovat vhodné lokality pro tuto formu energetických řešení.
Ministryně pro klima Kristen Michal zdůraznila význam tohoto projektu pro lepší pochopení estonských přírodních zdrojů. Dodala, že geotermální energie nabízí značný potenciál jako prostředek k dosažení cílů obnovitelné energie pro rok 2030.
Helena Gailan, poradkyně v oddělení nerostných zdrojů ministerstva klimatu, poukázala na víceúčelovost geotermální energie pro vytápění a chlazení budov. Podle ní může tento projekt přispět k diverzifikaci energetického mixu Estonska a snížení závislosti na fosilních palivech.
Projekt realizuje Estonská geologická služba, je financován z prostředků strategie státního rozpočtu na období 2024-2027 a práce budou zahájeny již ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Cílem je, jak bylo uvedeno, postavit pilotní geotermální elektrárnu a provést nezbytné testy a analýzy během následujících tří let. S celkovým rozpočtem až 1,25 milionu eur na tři roky má tento projekt potenciál výrazně ovlivnit energetickou a klimatickou politiku Estonska v budoucnu.
„Tepelná energie v sedimentech doby ledové je jedním z možných řešení, ve kterém, pokud jsou k dispozici vhodné geologické podmínky, je možné vytápět a chladit i větší budovy, jako jsou nemocnice, školy a byty a kompaktně umístěné soukromé domy Přesná data získáme v průběhu výzkumu, ale předběžné prognózy nám dávají odvahu očekávat, že to bude pro spotřebitele znamenat mnohonásobně nižší náklady na vytápění,“ řekl Aivar Auväärt z geologické služby.
djps0d
0