Když se redaktoři portálu Geotermie.cz nedávno dotazovali ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na to, nakolik je Česko dnes stále závislé na ruském plynu, resp. kolik ho k nám je dováženo, odpověděl, že žádný ruský plyn nedovážíme.
Později však ministr svoji odpověď upravil a uvedl: „My jako vláda nemáme oficiální informace, že by se do Česka ve velkém množství dovážel ruský plyn, stále platí, že jsme na zemním plynu z Ruska nezávislí. Do Česka aktuálně teče zemní plyn ze severských zemí plynovody, plus samozřejmě zkapalněný plyn, který je dovážen z Blízkého východu nebo z Ameriky. Ten je dovážen do jednotlivých terminálů a následně transportován v plynné formě plynovody.“
Zajímalo nás, jaká je situace, ale z ministerstva životního prostředí jsme byli odkázáni na resort průmyslu a obchodu. Zkusili jsme se na problém podívat zevrubněji sami: Po roce, kdy Česká republika snižovala svou závislost na ruském plynu, se zdá, že situace se opět mění. Nedávná data naznačují, že část plynu proudícího přes Slovensko do České republiky má původ v Rusku. Přesto tato skutečnost neodráží celou pravdu.
Podle informací provozovatelů plynovodních sítí ve střední Evropě, zejména ze Slovenska, se v prosinci 2023 a lednu 2024 zvýšil objem dováženého plynu, avšak nejedná se pouze o ruský plyn. Významný podíl tvoří plyn získaný z ukrajinských zásobníků během letních a podzimních měsíců, kde obchodníci skladují přebytek plynu, zahrnující i ten norský a LNG (zkapalněný zemní plyn) z různých terminálů. Celkově se na dovozech přes Slovensko podílí zhruba padesát procent ruského plynu a padesát procent plynu z ostatních zdrojů.
Podle údajů z období října až ledna se množství dováženého plynu přes Slovensko pohybuje kolem 928 milionů kubických metrů, z čehož 444 milionů kubických metrů (48 %) pochází z ukrajinských zásobníků a 484 milionů kubických metrů (52 %) z Ruska.
Většina plynu jde z Norska
Podle Českého statistického úřadu byl do České republiky v roce 2023 dovezen zemní plyn v hodnotě 87 miliard korun, z toho 85,2 procenta pocházelo z Norska a 10,1 procenta z Ruska, což ukazuje, že i přes nárůst dovozu ruského plynu přes Slovensko zůstává hlavní zdroj plynu Norsko.
Dalším zajímavým aspektem je spalné teplo plynu, které dosahuje v průměru 11,50 kWh/m3. Tato hodnota více odpovídá norskému plynu než ruskému, jehož spalné teplo je nižší (11,15 kWh/m3). Toto naznačuje, že i když některé zdroje uvádějí vysoký podíl ruského plynu, realita může být odlišná vzhledem k míšení zdrojů.
Dovoz plynu je také ovlivněn geopolitickými faktory a obchodními strategiemi. České společnosti, jako je ČEZ, nakupují plyn oportunisticky přes velkoobchodníky z Německa, Maďarska a dalších zemí, kde ještě probíhají dodávky ruského plynu na základě dlouhodobých smluv. Nedávné zavedení nové daně na plyn v Německu, která zvýšila cenu plynu o zhruba dvě eura za megawatthodinu, však může ovlivnit další obchodní rozhodnutí a preference zdrojů.
Zatímco situace v dovozech plynu do České republiky se zdá být na první pohled znepokojující, detailní pohled na zdroje a skládku dováženého plynu nabízí komplexnější obrázek. Česko se stále snaží diverzifikovat své zdroje energie a snížit závislost na jednotlivých dodavatelích, což je klíčové pro zajištění energetické bezpečnosti v proměnlivém mezinárodním prostředí.
Diverzifikace díky geotermii
Ilustruje to i oznámení ministra Hladíka – uhelné elektrárny, kterým zvoní hrana, podle něj nahradí v Česku za účelem centrálního vytápění bezemisní technologie, kdy je teplo získáváno přímo ze Země, tedy geotermální energie.
Hladík a jeho rezort po vzoru našich sousedů, předně Německa a Polska, připravují Strategii geotermální energie, kterou má v prvním pololetí letošního roku schválit vláda. Strategie bude součástí nové energetické koncepce.
„My potřebujeme primárně vyřešit přechod od uhlí. Já teď mám pro vás jednu novinku – pro váš portál. My píšeme strategii geotermální energie, kterou chci, aby v tomto pololetí schválila vláda. Intenzívně jednáme s Teplárenským sdružením. A my tam tedy i po debatách s ČGS (Českou geologickou službou, pozn. red.) a s Teplárenským sdružením vidíme (u geotermie) největší potenciál náhrady lokálních zdrojů do pěti megawatt výkonu. Jsme úplně v jednotě, že potenciál je do soustav centrálního zásobování teplem a musí to být poblíž rozvodů (vrtů) – investorsky, pragmaticky,“ řekl serveru Geotermie.cz Hladík.
