Na hranicích mezi Českou republikou a Německem došlo k neobvyklému zemětřesnému roji, který zaskočil vědce. Podle jejich výzkumu se epicentrum těchto otřesů posunulo o několik kilometrů oproti dřívějším záznamům. Odborníci předpokládají, že za tímto jevem může stát pohyb magmatu pod zemským povrchem, které by se mohlo hromadit a v budoucnosti vyvolat vznik sopky. Přesný původ roztavené horniny je však zatím nejasný a další analýzy jsou nezbytné.
Podle expertů z Německého výzkumného centra geověd (GFZ) bylo v březnu zaznamenáno zemětřesení v oblasti kolem obce Nový Kostel na Chebsku, zasahující i do německého Saska. Zvláštní bylo, že epicentrum se posunulo asi o patnáct kilometrů severně, k oblasti Bublavy a německého Klingenthalu. Tento jev trval neobvykle dlouho, přes čtrnáct dní.
Torsten Dahm, geofyzik z Postupimské univerzity a vedoucí této studie, uvedl, že tvar roje v hloubce deseti kilometrů byl neobvyklý, jelikož měl horizontální kruhovou strukturu, zatímco obvykle bývá vertikální. Dahm dodal, že tým provádí další analýzy, aby získal podrobnější informace.
Seismologové chtějí především zjistit, co způsobuje tyto roje a jejich změny. Podle Dahma jsou zemětřesení pravděpodobně výsledkem oxidu uhličitého unikajícího z magmatu v hloubce asi padesáti kilometrů, což mohlo způsobit přesun epicentra do jiné oblasti.
Kde se vzalo magma
Před vědci stojí otázka, odkud se magma vzalo. V oblasti nejsou aktivní sopky a důkazů o minulé sopečné činnosti je málo. Vědci také neví, zda směs roztavené horniny a plynů pochází z pláště a dostává se do zemské kůry pod pozorovanou oblastí.
Odborníci se domnívají, že magma se může hromadit v zemské kůře a během desítek nebo stovek tisíc let by mohlo dojít k vytvoření nových sopek. „Z dosud klidné oblasti by se jednou mohlo stát vulkanicky aktivní prostředí,“ řekl Dahm serveru Live Science.
Dahm také připouští, že magma může zůstat pod povrchem bez výraznějších následků. „Kompresní síly v kůře nejspíš momentálně brání erupci magmatu,“ dodal.
Co je zemětřesný roj
Němečtí seismologové tvrdí, že pochopení těchto jevů na česko-německém pohraničí může přispět k výzkumu zemětřesných rojů a sopečné aktivity i v dalších regionech.
V České republice se zemětřesné roje vyskytují stále častěji od začátku tisíciletí, jak uvádí Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Roje mohou zahrnovat až tisíce menších zemětřesení během dnů či měsíců. Otřesy s magnitudem vyšším než čtyři mohou způsobit drobné škody na budovách, zatímco otřesy s magnitudem větším než tři jsou registrovány průměrně jednou za dva až tři roky.
Nejsilnější zemětřesení v Česku bylo zaznamenáno v roce 1985, kdy dosáhlo síly 4,6 stupně Richterovy škály a způsobilo škody v oblasti Skalné, Nového Kostela a Plesné.
