Ve městech i průmyslových zónách dnes existuje obrovské množství zdrojů odpadního tepla, které bez užitku uniká do okolního prostředí. Výrobní provozy, logistická centra, datová centra, chladicí technologie, potravinářství, balicí linky nebo technologické procesy produkují značné množství energie, která je často pouze odváděna pryč, přestože by mohla být dále efektivně využita.
Právě zde vzniká zásadní otázka budoucnosti energetiky: proč energii, která již jednou vznikla, nevyužít znovu ve prospěch měst, domácností a celé společnosti?
Moderní technologie tepelných čerpadel dnes umožňují využívat i nízkopotenciální odpadní teplo a transformovat jej na využitelný zdroj energie pro vytápění budov nebo systémy centrálního zásobování teplem. To, co bylo ještě před několika lety technicky obtížné nebo ekonomicky nereálné, je dnes běžně dosažitelné.
Současné systémy dokáží pracovat s velmi širokým rozsahem výstupních teplot. V případě potřeby je možné přizpůsobit technologii požadavkům stávajících tepelných sítí a dosahovat výstupních teplot až okolo 110 °C. Zároveň je však zřejmé, že budoucnost vytápění směřuje k nízkoteplotním systémům s cílovými parametry kolem 28 °C, které umožňují výrazně vyšší účinnost, nižší provozní náklady a lepší energetickou bilanci celého systému. Využití celoročně generovaného odpadního tepla a dnes jednotné site distribuující teplo má potenciál být využito i účely chlazení. Tento potenciál není využít až na výjimky prakticky vůbec.
Právě propojení moderních nízkoteplotních soustav s využíváním odpadního tepla představuje jednu z největších příležitostí současné energetiky.
Velkou výhodou těchto systémů je také jejich flexibilita. Technologie lze navrhovat jak pro velké centralizované soustavy dálkového vytápění, tak pro decentralizované aplikace přímo v místech vzniku odpadního tepla. Tam, kde to dává technický a ekonomický smysl, mohou vznikat lokální energetické celky schopné zásobovat celé městské části, obytné soubory nebo veřejné budovy.
Využívání odpadního tepla však není pouze otázkou technologií nebo ekologie. Má také zásadní sociální rozměr.
Každé teplo, které nemusí být vyrobeno spalováním nových primárních zdrojů energie, znamená úsporu provozních nákladů. A právě nižší provozní náklady mohou vést ke snížení ceny tepla pro koncové odběratele. To je podle mého názoru jeden z hlavních smyslů centrálního zásobování teplem – nejen být konkurenceschopné, ale především poskytovat obyvatelům cenově nejdostupnější teplo na trhu.
Bohužel realita dnešní doby je často opačná. Mnoho soustav dálkového vytápění patří mezi nejdražší zdroje tepla pro domácnosti a jejich konkurenceschopnost vůči individuálním zdrojům postupně klesá. Jako vystudovaného energetika mě tento trend velmi mrzí, protože potenciál moderní energetiky je výrazně větší.
Právě využívání odpadního tepla může být jednou z cest, jak tento stav změnit. Nejen z pohledu snižování emisí a ochrany klimatu, ale především z pohledu dostupnosti energie pro běžné obyvatele. Pokud dokážeme efektivně využít energii, která dnes bez užitku mizí do okolí, můžeme výrazně snížit energetickou náročnost měst i náklady na bydlení.
Budoucnost energetiky nebude stát pouze na jednom zdroji energie. Bude postavena na chytré kombinaci technologií, flexibilitě, decentralizaci a schopnosti využívat existující zdroje co nejefektivněji.
Budoucnost přeje inovacím. A využití odpadního tepla je jednou z nejlogičtějších a nejperspektivnějších cest, kterou se moderní energetika může vydat.
