Pod zemským povrchem se nachází stabilní a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie. Právě na něj nyní sází dánský startup Green Therma, který testuje novou technologii hlubinného geotermálního vytápění. Princip řešení je jednoduchý: teplo z hloubky až tří kilometrů má být dopraveno na povrch s minimálními ztrátami, podobně jako když kvalitní termoska udrží horký nápoj po dlouhou dobu.
Obsah článku
Dosud se využívání hlubinné geotermální energie potýkalo s technickými i ekonomickými limity. Přestože v hloubkách několika kilometrů panují teploty přesahující 100 stupňů Celsia, jejich efektivní přenos na povrch byl složitý. Tradiční systémy vyžadovaly dva vrty, takzvaný duplet, a rozsáhlé stavební zásahy. Právě tuto překážku se nyní dánským vývojářům podařilo obejít.
Zdroj tepla, který nelze vyřadit
Energetická bezpečnost se v posledních letech stala klíčovým tématem. Stačí cílený útok na infrastrukturu, výpadek přenosových sítí nebo období dlouhodobého bezvětří, kdy není k dispozici dostatek obnovitelné energie. V takových situacích se společnosti často vracejí k fosilním palivům. Geotermální zdroj má oproti tomu zásadní výhodu: je dostupný nepřetržitě a prakticky nezranitelný vůči vnějším vlivům. Neovlivní jej počasí ani situace na povrchu.
Zásadní problém dosud spočíval v otázce, jak teplo z velké hloubky transportovat tak, aby se po cestě neztratilo. Právě zde přichází ke slovu nové technické řešení.

Princip jedné „termosky“ místo dvou vrtů
Nová technologie opouští klasický model dvou vrtů. Místo toho využívá pouze jeden vrt, do kterého je instalováno speciální koaxiální potrubí s vakuovou izolací. Uvnitř tohoto uzavřeného systému cirkuluje pracovní médium, které se v hloubce až tří kilometrů zahřívá a následně se vrací zpět na povrch.
Díky vakuové izolaci zůstává teplo zachováno i během dlouhé cesty vzhůru. Princip fungování je přirovnáván k termosce, která brání úniku tepla a udržuje stabilní teplotu. Získaná energie pak může sloužit k vytápění domácností, veřejných budov i průmyslových objektů.
Druhý život pro staré ropné a plynové vrty
Projekt má také výrazný ekologický rozměr. Je součástí evropské iniciativy TRANSGEO, jejímž cílem je znovuvyužití existující infrastruktury. Po celé Evropě se nacházejí tisíce starých ropných a plynových vrtů nebo jiných nevyužitých vrtných otvorů. Právě ty mohou sloužit jako základ pro nový typ ekologického zdroje tepla, aniž by bylo nutné provádět další zásahy do krajiny.
Vědci nyní vyvíjejí strategie, jak těmto místům dát druhý život. Pokud se systém osvědčí, mohly by se staré vrty postupně proměnit v lokální zdroje tepla napříč Evropou.
Rok testování rozhodne
Testovací zařízení již vzniklo v Braniborském lese na severovýchodě Německa. Právě zde začnou v průběhu letošního roku komplexní testy, které potrvají dvanáct měsíců. Výzkumníci a technici budou sledovat, zda vakuová izolace dlouhodobě vydrží a zda systém dokáže dodávat dostatečný objem tepla.
Pokud vše proběhne podle plánu, může technologie znamenat průlom v oblasti dodávek tepla. Výhodou je nejen lokální dostupnost, ale také stabilita po celý den, bez ohledu na roční období nebo denní dobu. Zdroj energie by tak byl bezpečně uložen v zemi přímo pod našima nohama a mohl by přispět ke snížení závislosti na kolísajících trzích i zranitelné infrastruktuře.











