Geotermální energetika se po letech dostává do fáze, kdy se začínají potkávat technologie, kapitál i politická vůle. Nejde o izolovaný vývoj, ale o souběh několika konkrétních kroků, které podle Diethelma Rumpela posouvají celý obor do nové situace. Rumpel, který působí jako manažer Startup Alliance Karlsruhe a geotermii se věnuje dlouhodobě, upozorňuje na neobvyklou koncentraci událostí v krátkém čase.
Během jediného týdne došlo k několika momentům, které by ještě nedávno působily jako vzdálený scénář. Velké banky začaly financovat projekty typu Enhanced Geothermal Systems, nové vrtné technologie zrychlují realizaci a první provozy ukazují, že geotermie dokáže současně vyrábět elektřinu, dodávat teplo a získávat lithium. Právě tato kombinace podle Rumpela mění ekonomiku celého odvětví.
Jedno vrtání, tři výstupy
Geotermie byla dlouhodobě limitována tím, že nabízela pouze jeden hlavní produkt. To komplikovalo financování a zvyšovalo riziko. Dnešní projekty pracují s jiným modelem. Kombinují více zdrojů výnosu a tím stabilizují návratnost.
Z hlubinných zdrojů je možné získávat stabilní elektřinu, která není závislá na počasí. To má význam v prostředí rostoucí spotřeby, zejména u datových center a digitální infrastruktury. Paralelně vzniká teplo využitelné v teplárenských soustavách, což je klíčové pro transformaci vytápění ve střední Evropě. Třetím prvkem je lithium, strategická surovina pro bateriové systémy a elektromobilitu.
Rumpel tento princip popisuje stručně: jedno vrtání, tři řešení. Právě tato kombinace podle něj odstraňuje hlavní překážku, která geotermii desítky let brzdila, tedy obtížnou financovatelnost.
Karlsruhe a Hornorýnský příkop
Jedním z regionů, kde se tento přístup začíná prosazovat, je Hornorýnský příkop (významná geologická struktura, tektonická propadlina a nížina nacházející se na jihozápadě Německa a východě Francie, pozn. red.). Oblast, která byla dlouhodobě známá svým geotermálním potenciálem, se nyní mění v praktické testovací prostředí.
Konkrétním příkladem je společnost Vulcan Energie Ressourcen GmbH se sídlem v Karlsruhe. Firma kombinuje výrobu geotermální energie s těžbou lithia a snaží se vytvořit průmyslově využitelný model, který propojuje energetiku se surovinovou bezpečností. Podle Rumpela jde o směr, který může mít širší dopady na evropskou ekonomiku.
Kapitál mění tempo
Zásadní změna je patrná i v investicích. Rumpel uvádí, že objem kapitálu směřujícího do geotermálních technologií nové generace vzrostl během sedmi let z přibližně 22 milionů dolarů na 2,2 miliardy. Takový nárůst signalizuje změnu vnímání celého oboru.
Výhledy tomu odpovídají. Do roku 2050 se počítá s instalovaným výkonem kolem 800 gigawattů a s výrazným poklesem nákladů, který může do poloviny třicátých let dosáhnout až osmdesáti procent. Klíčovým faktorem zůstává další vývoj vrtných technologií, které určují ekonomiku projektů.
Rozhodnou příští roky
Podle Rumpela vstupuje geotermie do období, kdy se bude rozhodovat o jejím skutečném rozsahu. Následující tři až pět let ukáže, zda se podaří převést současné projekty do širšího nasazení.
Podmínky jsou přitom příznivé. Technologie dozrávají, kapitál je k dispozici a politická podpora roste. Geotermie tak přestává být pouze energetickým tématem. Stává se součástí širší úvahy o tom, jak zajistit stabilní energii, dostupné suroviny a průmyslovou kontinuitu v evropském prostoru.
Jak naznačuje Diethelm Rumpel, nejde už jen o jednotlivé projekty. Jde o to, zda Evropa dokáže využít příležitost, která se po letech znovu otevřela.
