Geotermální tepelné čerpadlo, míněno průmyslové, se jeví jako jedno z nejúčinnějších a nejekologičtějších řešení, které by mohlo zásadně přispět k dosažení klimatických cílů do poloviny tohoto století. České teplárny musí do roku 2030 nahradit uhelné zdroje tepla ekologičtějšími alternativami. Většina z nich plánuje využít plynové turbíny, což však ekologové kritizují a doporučují přejít rovnou na tyto obnovitelné zdroje energie.
V současnosti je v Česku 110 velkých a 550 malých soustav centrálního zásobování teplem, které obsluhují asi 1,7 milionu domácností, tedy přibližně čtyři miliony lidí. Padesát pět procent těchto tepláren stále využívá uhlí.
„To se bude muset změnit. Máme na to asi sedm let,“ řekla Veronika Murzynová, odbornice na dekarbonizaci vytápění z Centra pro dopravu a energetiku.
Kritika přechodu na plyn
Stát plánuje ukončit využívání uhlí do roku 2033. „Některé teplárny přejdou na částečné využívání biomasy a energeticky využitelného odpadu, ale většina se do roku 2030 přepne na zemní plyn,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky.
Ekologové však tento přechod kritizují, protože plyn je považován jen za přechodové palivo, které by mělo být do roku 2050 nahrazeno obnovitelnými zdroji, jako jsou biometan, biomasa a tepelná čerpadla.
„Fosilní plyn odvádí pozornost a finance od přechodu na udržitelné a obnovitelné zdroje,“ vysvětlila Murzynová. Dodala, že až devadesát procent zemního plynu se do Evropy dováží, přičemž šedesát procent pochází z Ruska. Pokud by se podařilo ruský plyn nahradit dodávkami z Kataru nebo Ázerbájdžánu, stále bychom záviseli na nestabilních režimech.
Investice do plynové infrastruktury a nových fosilních zdrojů již probíhají. „Hrozí nám lock-in efekt, kdy se společnosti budou snažit využívat infrastrukturu co nejdéle, což by vedlo k dlouhodobému produkování emisí skleníkových plynů. Evropa se zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ upozornila Murzynová.
Ekonomickým důvodem pro spěch při přechodu na jiné zdroje jsou vysoké ceny emisních povolenek, které zvyšují náklady na výrobu tepla z uhlí. „Cena tepla z uhlí může být vyšší než z plynu, i když je plyn dražší, jeho emisní náročnost je poloviční,“ řekl Deníku energetický expert Jiří Gavor.
Podle Gavora nelze plynovou fázi přeskočit. „Vývoj nelze přeskakovat, přechod bude postupný. Plynové teplárny budou fungovat, aby se předešlo cenovým šokům,“ dodal.
Transformace teplárenství bude stát asi 250 miliard korun. V současnosti je pro tento sektor připraveno asi 80 miliard korun, přičemž do plynu do roku 2030 půjde asi 50 miliard. „Tyto prostředky bychom mohli investovat do nových nebo rekonstruovaných zdrojů na obnovitelné zdroje,“ tvrdí Murzynová.
Geotermální tepelné čerpadlo a jeho význam
Teplárny plánují později přejít na bezemisní zdroje, jako je bioplyn, který by mohl výrazně zvýšit svou účinnost při výrobě tepla. Dále se uvažuje o využití tepelných čerpadel, geotermálních zdrojů a tepla z čistíren odpadních vod.
Geotermální energie je jedním z nejslibnějších obnovitelných zdrojů energie, který využívá teplo uložené pod povrchem Země. Toto teplo může být využito jak pro výrobu elektřiny, tak pro přímé vytápění budov.
Geotermální tepelná čerpadla fungují na principu přenosu tepla mezi budovou a zemí prostřednictvím kapalinového okruhu. V zimě čerpadlo odebírá teplo ze země a přenáší ho do budovy, zatímco v létě naopak odvádí teplo z budovy do země. Tento systém je vysoce účinný a může výrazně snížit náklady na vytápění a chlazení.
Geotermální tepelná čerpadla využívají relativně stabilní teploty pod povrchem země, což je činí spolehlivými a účinnými po celý rok. Instalace těchto systémů může vyžadovat počáteční investici, ale dlouhodobě přináší úspory díky nižším provozním nákladům a snížení závislosti na fosilních palivech. V Česku se jimi zabývá několik společnosti, kupříkladu Geocore.
Ministerstvo životního prostředí plánuje do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. „Zelená modernizace si vyžádá zásadní investice. Do roku 2030 odhadujeme náklady na dekarbonizaci a adaptační opatření na úrovni 1000 až 1500 miliard korun nad běžný investiční cyklus do obnovy průmyslu, energetiky a budov,“ uvedl ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).
