Stavba Černé kostky v Ostravě, budoucího Centra digitalizace, vědy a inovací, využije pro vytápění a chlazení rozsáhlé geotermální vrtné pole. Podle dodavatelských informací jde o první realizaci na českém a slovenském trhu, při níž byly použity geotermální sondy s difúzní bariérou proti prostupu plynů z podloží.
Černá kostka patří mezi největší investice Moravskoslezského kraje. Projekt za zhruba 2,6 miliardy korun má být dokončen v roce 2027 a kraj jej financuje také s pomocí Operačního programu Spravedlivá transformace. Budova má sloužit jako nové zázemí Moravskoslezské vědecké knihovny a zároveň jako prostor pro vzdělávání, digitalizaci, vědu a inovace. Podle oficiálních údajů má mít objekt přibližně 16 000 metrů čtverečních a počítá se s fondem přes 900 tisíc knih.
Systém vrtů
Technologicky zajímavou částí stavby je systém zemních vrtů pro tepelná čerpadla. V rámci projektu bylo provedeno 66 geotermálních vrtů, z toho 26 vrtů o hloubce 130 metrů a 40 vrtů o hloubce 140 metrů. Celková délka vrtného pole dosahuje přibližně 8 980 metrů. Vrty byly vystrojeny sondami JANSEN Barriera z materiálu PE 100 RC.
Použití sond s difúzní bariérou souvisí s podmínkami ostravského podloží. Stavba vzniká v regionu poznamenaném dlouhodobou důlní činností, kde je nutné počítat s riziky spojenými s důlními plyny, včetně metanu. Právě v takových podmínkách má mít plynotěsné řešení význam nejen z hlediska energetické účinnosti, ale především z hlediska bezpečnosti provozu. Výrobce Jansen u sond Barriera uvádí, že jde o difúzně těsné geotermální sondy určené pro náročné podmínky s výskytem plynů v podloží.
Výkon
Důležitou součástí geotermálního systému je také injektáž vrtů. Ta zajišťuje tepelný kontakt mezi sondou a horninou, omezuje vznik dutin a pomáhá stabilizovat vrt
Geotermální systém Černé kostky má podle dodaných technických údajů pokrývat výkon přibližně 552 kW pro vytápěnía 520 kW pro chlazení. To zapadá do současného trendu větších veřejných staveb, které kombinují tepelná čerpadla, geotermální vrty a nízkoemisní provozní řešení. V Ostravě nejde o první větší geotermální instalaci. Je tu také projekt Vědecko-technologického parku Ostrava, kde bylo realizováno 35 vrtů po 140 metrech s celkovým topným výkonem 318 kW.
Napojení vrtného pole
Z pohledu stavby je významný i způsob napojení vrtného pole. Podkladový materiál popisuje rozdělení okruhů do sestav rozdělovačů a sběračů, včetně kruhových sběrných šachet a prostupů skrze základovou desku. Jde o technický detail, který není pro veřejnost příliš viditelný, ale u rozsáhlých geotermálních polí rozhoduje o možnosti regulace, servisu a dlouhodobé provozní stabilitě.
Černá kostka tak není zajímavá pouze jako architektonický a kulturní projekt, ale také jako technicky náročná veřejná stavba v podmínkách bývalého důlního regionu. Zda se použití sond s difúzní bariérou stane širším standardem u staveb v územích s výskytem důlních plynů, ukáže až další praxe. V případě ostravského projektu je však zřejmé, že geotermální část stavby byla navržena nejen s ohledem na energetickou bilanci budovy, ale také na specifická rizika místního podloží.
