Množství písku ze Sahary o velikonočním víkendu potrápilo obchodníky s elektřinou. Výroba fotovoltaiky byla v Česku rázem ani ne poloviční, než se původně předpovídalo. Kvůli tomu chybělo 900 megawattů výkonu. To je více, než vyrábí například chvaletická hnědouhelná elektrárna.
V jiných zemí Evropy byly dopady ještě výraznější s tím, jak mají větší podíl fotovoltaiky. Citelně tak poklesla výroba fotovoltaiky v Německu či Itálii.
Pokles kvůli zatažené obloze samozřejmě není nic mimořádného. Běžná oblačnost se ale lépe odhaduje, přičemž navzdory laickému předpokladu má tak větší dopad prach ve vzduchu než ten, který dopadne na samotné panely. Podle společnosti ČEZ to sníží výrobu jen velmi nepatrně a samotná oblačnost má o řád vyšší vliv.
V sobotu dopoledne měla být výroba fotovoltaik na 85 až 90 procentech možných maxim, místo toho byla nakonec na 40 procentech, tedy na polovině prognóz. K tomu se přidává i to, že menší výrobu zaznamenaly i domácnosti s fotovoltaikou na střechách, a o to více mohly nečekaně odebírat ze sítě.
Podobný efekt jako saharský písek mají v Česku i výrazně častější inverze. V létě mohou mít ještě větší dopad na výrobu obtížně predikovatelné odpolední bouřky. Ty mohou náhle zastínit panely, a nečekaně tak snížit výrobu. Proto je značná snaha předpovědi vylepšovat; s rostoucím podílem solární energie na evropském mixu jsou tyto informace stále cennější.
Operátor přenosové soustavy ČEPS pak musí zajistit rovnováhu sítě, pokud je výroba nečekaně nižší. V sobotu byla v takovém případě cena až 28 korun za každou nově zajištěnou kilowatthodinu elektřiny.
Tyto náklady se v důsledku odrazí v tom, kolik lidé platí na fakturách za takzvané systémové služby. Čím častěji se tyto mimořádnosti dějí či budou dít, tím vyšší tyto náklady budou. Letos jsou proti loňsku už dvojnásobné. Průměrná domácnost na ně nyní dává zhruba 800 korun ročně, u těch, které elektřinou topí může jít o tisíce.
Propojenost evropských energetických sítí a v důsledku i cen elektřiny pak vede k tomu, že vítr nad Británií nebo nečekaná oblačnost nad Řeckem může ovlivnit ceny elektřiny v Česku. Efekty z opačných konců Evropy se přes burzy a jejich propojení postupně přelijí i do vzdálených zemí.
Fotovoltaické panely současně v Evropě, tedy i v Česku, rychle přibývají a letošní výroba podle dostupných dat překonává tu loňskou. Kvůli proměnlivosti počasí ale stále více států, nejnověji například Chorvatsko, uvažuje o geotermálních projektech, které nejsou na počasí nikterak závislé.
