Litva: Geotermie by pro ni mohla být strategickým zdrojem, říká vědec

Litva má podle profesora Mayura Pala z Technologické univerzity v Kaunasu (KTU) značný potenciál pro využití geotermální energie k vytápění, ale i chlazení – především v západní části země. Aby se však tento potenciál podařilo skutečně rozvinout, bude nezbytné zajistit investice a politickou podporu.

Pal působí na Fakultě matematiky a přírodních věd a zároveň vede Laboratoř geoenergetického výzkumu a inovací v rámci interdisciplinárního centra M-Lab. Využívá přitom i poznatky ze zkrachovalého projektu v přístavním městě Klaipėda, kde Litva s geotermálním teplem experimentovala už na přelomu tisíciletí.

Zkušenosti z Klaipėdy

Projekt v Klaipėdě vznikl jako demonstrační geotermální zařízení. Mezi lety 1997 a 1998 byly vyhloubeny čtyři vrty do spodnodevonských pískovců v hloubce kolem 1000 metrů. Zařízení bylo dokončeno v roce 2000 a připojeno na místní teplárenskou síť.

Od samého počátku však docházelo k technickým problémům – vysrážený sádrovec a výrazný pokles schopnosti zpětného vstřiku vody vedly k nízkým průtokům, které byly hluboko pod očekáváním. I přes nápravná opatření, jako bylo chemické ošetření, přesměrování vrtů nebo radiální tryskání, se výsledky zlepšily jen mírně. V roce 2017 skončil provoz firmy Geoterma bankrotem s dluhem přes 3 miliony eur.

Geologie je na straně geotermie

Navzdory ekonomickému krachu ukázal projekt, že teplota v devonských vrstvách je pro vytápění dostatečná – byť nikoli pro výrobu elektřiny. Podle profesora Pala se teplota v pískovcích v hloubkách 1000–1500 metrů v západní Litvě pohybuje kolem 45–46 °C, přičemž vrstvy mají vysokou poréznost.

V ještě větších hloubkách (2000–2500 metrů) se nacházejí další pískovcové útvary s teplotami až 96 °C, které by teoreticky mohly být využity i pro elektřinu. Jejich použitelnost se však liší podle oblasti: ve střední Litvě mají lepší vlastnosti, v západní Litvě horší.

Strategická příležitost pro celý baltský region

Přes omezenou kapacitu geotermálních zdrojů je podle Pala možné, že Litva se stane lídrem v geotermii v celém Pobaltí. Geotermální energie by mohla snížit závislost na dovozu plynu a elektřiny, a tím posílit energetickou bezpečnost země.

„Několik stovek megawattů z kambrických geotermálních systémů by mohlo nahradit část dovozu elektřiny, zatímco devonské akvifery by mohly nahradit biomasu nebo plyn v městských teplárnách,“ vysvětluje Pal.

Podle něj by geotermie mohla tvořit 5–10 procent z podílu obnovitelných zdrojů, což by odpovídalo 50–100 MW instalovaného výkonu právě z kambrických vrstev.

Geotermální energie má podle Pala jedinečné přednosti: je stabilní, dostupná po celý rok a umožňuje pokrývat základní energetické zatížení, čímž vyrovnává výkyvy z fotovoltaiky nebo větrné energie. I když výkon geotermie může být nižší, její strategická hodnota zůstává vysoká.