Geotermální energie je považována za obnovitelný zdroj energie a může podstatně přispět k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku.
V Evropě nachází stále širší uplatnění zejména ve vytápění městských čtvrtí. V Česku se zemské teplo zatím využívá téměř výhradně v tepelných čerpadlech, využívajících vrty hluboké maximálně 100 – 150 m, na teplotní úrovni do 10–15 °C.
Přednáška seznámí s možnostmi a překážkami širšího a významnějšího využívání geotermální energie v ČR. Byla vysílána online během Týdne Akademie věd ČR 2021.
| RNDr. Jan Šafanda, CSc. (1952) absolvoval v roce 1975 studium geofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy a poté nastoupil do Geofyziky n.p. v Brně. V roce 1977 přešel do Geofyzikálního ústavu ČSAV do oddělení geotermiky, kde v roce 1985 obhájil kandidátskou práci na téma numerického řešení rovnice vedení tepla ve dvourozměrných modelech. V letech 1988–1989 se jako stipendista Humboldtovy nadace na TU Clausthal věnoval problematice určování paleogradientu teploty ve vybraných sedimentárních pánvích. V období 1999–2011 se aktivně účastnil práce v komisi pro tepelný tok Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (IUGG), v letech 2003–2007 byl jejím tajemníkem. Předsedal Českému národnímu komitétu Mezinárodního programu geosféra-biosféra (2004 – 2009). V roce 2009 byl Akademickým sněmem AV ČR zvolen členem Akademické rady AV ČR a v letech 2013–2017 zastával funkci místopředsedy AV ČR pro I. oblast věd. Je autorem nebo spoluautorem více než 100 publikací z oboru geotermiky, dynamiky permafrostu a ložisek hydrátů metanu, rekonstrukce paleoklimatu a využívání geotermální energie. |
b9gfk7
0
andgrq
0