V Česku je využívání zemského tepla zatím ještě v plenkách, ale podle Komory obnovitelných zdrojů energie zde existuje značný potenciál. Do roku 2030 by se dle středního scénáře dalo očekávat, že by mohlo vzniknout nejméně pět tepláren a deset výtopen.
Pokud je v podzemí horká voda (obsažená v horninách s dostatečným objemem pórů nebo puklin, tzv. hydrotermální zdroj), stačí ji přivést vrtem k povrchu. Pokud voda v podzemí není, je třeba ji tam vhánět a po jejím ohřátí od okolních hornin ji čerpat k povrchu.
Rozlišuje se teplárna a výtopna. Výtopna dodává pouze teplo, kdežto teplárna kromě dodávky tepla produkuje i elektřinu (kogenerace tepla a elektřiny).
V současnosti je výkon typické geotermální teplárny několik MWe elektřiny a jednotky až první desítky MWt tepla (např. Traunreut, Sauerlach, Grünwald/Laufzorn v Bavorsku). Zde se voda o teplotě 110 °C – 150 °C čerpá z hloubek 3 – 5 km v množství kolem 100 litrů za sekundu.
Obecně lze říci, že vysoké vstupní investice, zejména cena za vyhloubení 3 – 5 km hlubokých vrtů, je to, co odrazuje investory. Přitom provozní náklady jsou naopak relativně malé.
Za oblasti nejvhodnější pro vybudování geotermální teplárny/výtopny lze v podmínkách střední Evropy považovat lokality, kde je v hloubce do 3 – 5 km k dispozici voda alespoň 120 – 130 °C teplá, přičemž u nás připadají v úvahu i stimulované geotermální systémy.
Hlavním kritériem je tedy dostatečně vysoká teplota, zhruba oněch 120 – 130 °C, v ekonomicky přijatelné hloubce vrtání, tj. do 5 km. Prognóza hloubky, ve které lze očekávat teplotu 130 °C na území Česka, je v severozápadních, severních a severovýchodních Čechách a na Ostravsku.
Když odhlédneme od odpradávna využívaných teplých pramenů pro lázeňské účely, začalo využívání GTE spuštěním první geotermální elektrárny v roce 1913 v oblasti Larderello v Toskánsku ve střední Itálii, která ale byla po dlouhá desetiletí jediná na světě. GTE má nespočet výhod, jde o stabilní, snadno regulovatelný zdroj energie, který lze využít i pro sezónní skladování tepla.
Nevýhodou jsou zmíněné vysoké investiční náklady, problémy se zanášením či korozí potrubí, občasné problémy s otřesy země při vytváření výměníku či při příliš intenzivním zpětném vtláčení ochlazené vody do vsakovacího vrtu.
c7phbv
0