Téměř polovinu tepla pro městskou síť v polském Kutně by mohla dodat voda z hloubky tří kilometrů. Místní teplárenská společnost získala na výstavbu geotermální výtopny přes 59 milionů zlotých. Teď ji čeká rozhodující zkouška. Vrt musí vedle očekávané teploty potvrdit také to, že z podzemí poteče dost vody.
O dohodě informovaly 4. listopadu teplárenská skupina ECO a polský fond životního prostředí. Projekt vyjde na více než 109 milionů zlotých bez daně. Podpora z Modernizačního fondu kombinuje dotaci s půjčkou, zbývající část zaplatí investor z vlastních prostředků.
Jedním vrtem nahoru, druhým zpátky
Projekt počítá se dvěma vrty. Oba mají dosáhnout přibližně 3 010 metrů pod povrch. Jeden z nich se však v hloubce odkloní od svislice. Vrtná souprava tak bude muset urazit zhruba 3 227 metrů, přestože konec vrtu bude přibližně stejně hluboko jako u jeho protějšku.
Úlohy si vrty rozdělí. Jedním se bude termální voda čerpat k výměníkům na povrchu. Tam přes kovovou stěnu ohřeje vodu, která už dnes proudí potrubím k domům, školám a úřadům. Samotná voda z hlubin se po ochlazení vrátí druhým vrtem do podzemní vrstvy. Obě vody tak zůstanou každá ve svém okruhu.
Co musí ukázat voda na povrchu
Teplárna počítá při výtoku z vrtu s teplotou okolo 90 stupňů Celsia a s průtokem nejméně 150 metrů krychlových za hodinu. To odpovídá přibližně 42 litrům za sekundu. Na obou hodnotách záleží. I velmi horká voda by totiž dodala málo tepla, pokud by jí k výměníkům přitékalo málo.
Při předpokládaných parametrech mají výměníky dosáhnout tepelného výkonu 6,4 megawattu. V ročním součtu počítá polský fond životního prostředí s téměř 46 tisíci megawatthodinami tepla. Podle propočtu ECO by tím geotermie pokryla 45,7 procenta dodávek městské sítě, která dnes spoléhá hlavně na uhlí a plyn. Teplárna očekává, že by pak každý rok spálila asi o 8 300 tun uhlí méně.
