Reklama
Projekt, který nemá v českém prostředí obdoby, vstupuje do další fáze veřejné diskuse. V bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku má vzniknout větrný park o parametrech, které výrazně přesahují dosavadní domácí standard. Šestnáct turbín s celkovou výškou až 250 metrů by představovalo nejen technický milník, ale i citelný zásah do krajinného obrazu severních Čech.
Záměr byl zveřejněn v létě 2025 a investorem je společnost ČEZ PV & Wind ze Skupiny ČEZ. Projekt od počátku vyvolává silné reakce. Na jedné straně stojí argument o potřebě navýšit domácí výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, na druhé obavy z dopadů na krajinu, přírodní rezervace a kulturní památky.
Každá z 16 staveb bude mít výšku 250 metrů
Navržený větrný park má vzniknout jen několik kilometrů od hradu Bezděz. Každá turbína má mít výšku stožáru přibližně 166 metrů a s rotorem dosáhne až 250 metrů. Pro srovnání, pražská Žižkovská televizní věž měří 216 metrů. Z hlediska výšky by tak šlo o jedny z nejvyšších pevninských větrných instalací ve střední Evropě.
Výkon jednotlivých turbín je plánován v rozmezí 5,56 až 7,2 megawattu. Při šestnácti jednotkách by celkový instalovaný výkon dosáhl přibližně 89 až 115 megawattů. To je výrazně nad průměrem moderních pevninských turbín, který se podle údajů Global Wind Energy Council v roce 2023 pohyboval okolo 4,8 megawattu.
V českém kontextu by šlo o zásadní přírůstek. Ke konci loňského roku činila souhrnná instalovaná kapacita všech větrných elektráren v zemi přibližně 371 megawattů. Samotný projekt v Ralsku by tedy představoval významné procento stávajícího výkonu a posunul by domácí větrnou energetiku blíže evropským standardům.
Je však třeba dodat, že i tak by větrná výroba zůstala v porovnání s jadernou energetikou výrazně nižší. Například jeden blok jaderné elektrárny Dukovany disponuje výkonem 512 megawattů, přičemž všechny čtyři bloky dohromady dosahují 2 048 megawattů a ročně pokrývají zhruba pětinu české spotřeby elektřiny. Větrný park v Ralsku by tak představoval důležitý, nikoli však dominantní zdroj.
Peníze pro město, obavy o krajinu
Součástí nabídky investora je finanční kompenzace městu Ralsko. Ta má zahrnovat jednorázovou částku po změně územního plánu, platbu z každé vyrobené megawatthodiny i bonusy navázané na objem produkce. Celkově se hovoří až o stovkách milionů korun, doplněných podporou prostřednictvím Nadace ČEZ, například pro školská zařízení, kulturní akce nebo obnovu veřejných budov.
Pro město by projekt mohl znamenat stabilní příjem a možnost rozvoje vlastního energetického hospodářství, například modernizaci veřejného osvětlení či instalaci fotovoltaických systémů na obecních objektech.
Odpůrci však upozorňují na jiný rozměr projektu. Památkáři varují před narušením pohledových os významných dominant, mezi něž patří vrch Ralsko, hrad Bezděz nebo Ještěd. Argumentují tím, že stavby této výšky v blízkosti národních kulturních památek nejsou v Evropě běžné.
Lesníci vyjadřují obavy z dopadů na dlouhodobě spravovaná území, včetně rezervace zubrů. Agentura ochrany přírody a krajiny sleduje projekt s ohledem na blízkost přírodních rezervací a chráněných lokalit a upozorňuje, že výstavba elektrárny by s sebou přinesla i rozšíření dopravní a technické infrastruktury.
Výstavba už za rok
Veřejná debata se tak nevede pouze o výkonu a megawattech, ale o celkovém modelu energetického rozvoje. Skupina ČEZ již uzavřela desítky smluv s obcemi v různých regionech a deklaruje ambici výrazně zvýšit domácí větrnou kapacitu nad hranici 600 megawattů. Potenciál podle zástupců firmy existuje zejména na Vysočině a dále ve Středočeském, Pardubickém, Libereckém či Moravskoslezském kraji.
Rozhodnutí o Ralsku tak může mít širší dopad než jen lokální význam. Pokud bude projekt schválen, výstavba by měla začít v roce 2027 a trvat přibližně dva roky. Výsledek veřejné diskuse napoví, zda se Česká republika vydá cestou výraznějšího rozvoje větrné energetiky i za cenu zásadních proměn krajinného prostoru.
