Reklama
Země ukrývá zdroj, který by dokázal pokrýt světovou poptávku po elektřině až stonásobně. Podle analýzy, kterou přinesly Seznam Zprávy, se geotermální energie stává reálnou alternativou k fosilním palivům i jaderné energetice. Dosud opomíjené teplo z nitra Země se díky novým technologiím dostává do středu pozornosti vlád, investorů i technologických firem.
„Svět – zejména USA – udělal velký pokrok v pozapomenuté oblasti energetických zdrojů, která může přinést bez nadsázky revoluci,“ uvedly Seznam Zprávy. Téma geotermie se tak konečně dostává i do mainstreamových médií.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) představuje potenciál geotermálního tepla energii odpovídající 140násobku současné globální poptávky po elektřině. Dlouho šlo o sen bez praktického využití, ale série amerických projektů ukazuje, že to přestává platit.
Nová generace tzv. EGS elektráren (Enhanced Geothermal Systems) dokáže proniknout hlouběji pod povrch a čerpat teplo i v oblastech, kde přírodní prameny chybí. Tradiční geotermální elektrárny totiž potřebují horkou vodu, která se přirozeně dostává blízko k zemskému povrchu, což jejich rozšíření výrazně omezovalo. „Nové technologie mohou po teplu z hlubin sáhnout i v místech, kde konvenční zařízení nestačí,“ popsaly Seznam Zprávy.
Od půlstoletí neúspěchů k technologickému zlomu
Pokusy o využití geotermální energie se objevují už od 70. let minulého století, ale většina skončila nezdarem. Projekty ve Francii, Japonsku nebo Austrálii se potýkaly s netěsnostmi hornin, úniky vody nebo dokonce zemětřeseními. V roce 2006 otřásl švýcarský Basilejí geotermální vrt tak silně, že způsobil škody za miliony dolarů.
Jak uvádějí Seznam Zprávy, „na přelomu 70. a 80. let zklamal americký pokus, při kterém voda nikdy nevyšla na povrch zřejmě proto, že unikla některou z vědci neobjevených puklin v hornině“.
Změnu přinesly Spojené státy. Po roce 2010 začala vláda podporovat výzkum v oblasti hlubinného vrtání a spustila program FORGE v Utahu, který měl ověřit proveditelnost technologie EGS v praxi. Projekt, financovaný americkým ministerstvem energetiky, poprvé prokázal, že lze vytvořit umělé praskliny v hornině, ohřát vodu a s návratností až 70 procent ji dostat zpět na povrch.
Na základě zkušeností z FORGE vznikl soukromý projekt Fervo Energy, který podle Seznam Zpráv „v podstatě předběhl vládní výzkum“. Fervo spustilo pilotní komerční elektrárnu v Nevadě, která se už v roce 2023 připojila do americké sítě s výkonem 3,5 MW. Další komplex v Utahu má být dokončen příští rok a nabídnout 100 MW, do roku 2028 až 400 MW – tedy výkon srovnatelný s menší jadernou elektrárnou.
Investice do Fervo přesáhly 700 milionů dolarů, z toho více než 200 milionů poskytl Bill Gates. „Celkem investoři do geotermálních elektráren dali přes dvě miliardy dolarů od roku 2019, přičemž skoro polovina částky přibyla jen v loňském roce,“ připomínají Seznam Zprávy. Odběr elektřiny z těchto projektů už mají zajištěný i technologičtí giganti Google a Meta.
Podle IEA může nový typ geotermálních elektráren do roku 2050 pokrývat osm procent globální spotřeby elektřiny, což je srovnatelné s dnešním podílem jaderných zdrojů. „Potenciál geotermálních elektráren se stává opravdu globálním,“ konstatuje IEA ve zprávě citované Seznamem.
Cesta k revoluci i varování před riziky
Geotermální energie má ale stále svá rizika. „Na některých místech neúspěchy EGS projektů neskončily jen u promarněných investic a práce,“ uvedly Seznam Zprávy a připomněly dřívější otřesy půdy spojené s vrtáním. I přes technologický pokrok není jisté, zda se elektrárny vyplatí provozovat desítky let bez poklesu výkonu.
Na druhé straně se objevují optimistické scénáře. Startupy jako Zanskar využívají umělou inteligenci pro přesné vyhledávání vhodných lokalit. Díky analýze seizmologických dat se podařilo nalézt horniny s teplotou 137 °C už v hloubce pouhých 762 metrů, zatímco dříve bylo nutné vrtat až tři kilometry hluboko.
Dalším krokem jsou projekty typu SHR, které mají těžit energii z extrémních hloubek, kde voda přechází do superkritického stavu a z jediného vrtu lze získat až desetkrát více energie než z klasického systému. Jeden takový projekt v Texasu chce dosáhnout hloubky přes devět kilometrů během sta dní.
Ceny energií z geotermálních zdrojů se přitom rychle přibližují tradičním technologiím. Jak upozorňují Seznam Zprávy, cena stavby nových plynových elektráren už dosahuje 2500 dolarů za kilowatt, zatímco u geotermálních se očekává pokles z dnešních 6000 na polovinu. Náklady na jeden vrt klesly z 13 milionů dolarů na čtyři.
IEA odhaduje, že celosvětový výkon geotermálních zdrojů nové generace by mohl v roce 2050 dosáhnout 800 gigawattů. „Jisté ale je, že geotermální elektrárny mají o hodně větší potenciál, než jsme si ještě nedávno mysleli, a že o nich určitě v příštích letech ještě hodně uslyšíme,“ uzavírají Seznam Zprávy.
Země dosud ukrývala svůj největší dar v hlubinách, kam se lidstvo jen zřídka odvážilo. Nyní se zdá, že geotermální energie přestává být vizí a stává se skutečností. Stabilní, čistý a dostupný zdroj energie z nitra planety může změnit svět víc, než kdy učinilo slunce či vítr.
