Jaderná renesance začíná v Tušimicích. Česko chce psát budoucnost energetiky pomocí modulárních reaktorů

Tušimice, 2034? Možná. Ale práce začala už teď. Energetický gigant ČEZ se pustil do příprav první české elektrárny s malými modulárními reaktory. Ticho uhelného kolosu může brzy vystřídat jaderný šepot budoucnosti.

Na místě, kde ještě před pár lety syčelo uhlí a otřásala se zem od dopravníků a turbín, dnes pracují geologové a experti na životní prostředí. Tušimice, kdysi symbol těžkého průmyslu, se připravují na radikální proměnu. Energetická společnost ČEZ zde totiž plánuje postavit první jadernou elektrárnu v Česku, která nebude stavěná na betonovém kolosu, ale na eleganci a efektivitě takzvaných SMR, tedy Small Modular Reactors.

„Vedle podání oznámení EIA probíhá v Tušimicích mimo jiné důkladný geologický průzkum a další nutné kroky spojené s povolovacími procesy,“ potvrdil mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík pro Hospodářské noviny. A právě tento úředně suše znějící výrok může jednou patřit do učebnic jako první věta nové éry české energetiky.

Z uhlí na jádro, z kolosu na modul

Zatímco klasické jaderné bloky rostou desetiletí a pohltí miliardy, malé modulární reaktory slibují revoluci. Výstavba má být rychlejší, levnější, bezpečnější a hlavně opakovatelná. Továrně vyráběné moduly, které se na místo jen dovezou a smontují, mají nahradit dosavadní těžkopádnost.

Tušimický projekt má podle aktuálních plánů využít tři reaktory po 470 megawattech výkonu. Celkový výkon tedy dosáhne 1,41 GW, což odpovídá jednomu velkému jadernému bloku. První kopnutí do země by mohlo nastat v roce 2034 a zahájení provozu je plánováno na rok 2038. Vzhledem k tomu, že technologie se stále dolaďuje, je tento plán zatím orientační.

Klíčová bude spolupráce s britskou firmou Rolls-Royce SMR, do které ČEZ v minulém roce vstoupil jako minoritní investor. „V Rolls-Royce SMR jsme získali minoritní podíl, který nám zajišťuje nejen přístup k technologiím, ale i možnost podílet se na jejich vývoji a lokalizaci výroby pro evropský trh,“ uvedl generální ředitel Daniel Beneš v rozhovoru pro Forbes. ČEZ tak získává roli nejen odběratele, ale i spoluautora.

Naděje i neznámá. SMR čeká na první skutečný provoz

Malé modulární reaktory zní jako ideální řešení. Ale má to jeden háček. Technologie zatím není nikde na světě v komerčním provozu. Pilotní jednotky se staví ve Spojených státech, Kanadě i ve Velké Británii, ale žádná z nich zatím nedodává elektřinu do sítě. Česká republika se tedy nepřidává ke koloně, ale spíše pomáhá vytyčit první stopy.

Právě v tom ale může být její výhoda. Pokud se vývoj podaří dotáhnout, mohou se české firmy stát součástí dodavatelského řetězce i pro zahraniční projekty. A to nejen jako montéři, ale jako plnohodnotní partneři.

Lokalita Tušimic, stejně jako další uvažovaná místa v Dětmarovicích, Prunéřově, Ledvicích, Mělníku nebo Dukovanech, už disponuje potřebným zázemím. Není třeba budovat úplně od nuly. Přístupové cesty, napojení na síť, technické pozemky i zkušení pracovníci tu stále jsou.

„Na rozdíl od klasických jaderných zdrojů budou moci ty modulární růst i na místech po odstavených uhelných elektrárnách. To má být právě příklad Tušimic,“ napsal redaktor Adam Kotrbatý pro Hospodářské noviny.

Životnost: minimálně 60 let

Malé reaktory mají mít životnost minimálně 60 let. Cena na vyrobený megawatt by měla být srovnatelná s velkými bloky, ale díky nižším rizikům a kratším lhůtám může být celkově výhodnější.

Ohlas veřejnosti zatím chybí. Projekt je ve fázi příprav a většina lidí o něm slyšela spíše okrajově. Není vyloučeno, že s blížícím se povolovacím řízením se ozvou i ekologické organizace nebo místní obyvatelé. Přesto má projekt šanci uspět právě díky tomu, že navazuje na známé prostředí, kde energetika nebyla nikdy cizím slovem.

Česko si tímto krokem znovu potvrzuje svou orientaci na jádro, ale zároveň ukazuje, že umí přemýšlet moderně a pružně. Tušimice se tak možná stanou jednou nejen symbolem konce uhlí, ale také místem, kde začala česká cesta k nové generaci čisté a stabilní energie.