Reklama
Česko má plyn, Německo má obavy a Rumunsko má plány. Starý kontinent se ocitl na dramatickém rozcestí a každá cesta, kterou si zvolí, změní energetickou mapu Evropy na celé příští dekády. Hra o plyn pokračuje, ale pravidla už nepíše ani Moskva, ani Washington.
Obsah
Zásobníky se plní, ale klid nenastává
Ještě na začátku roku 2025 se zdálo, že Evropu čeká další bolestivá topná sezóna. Dezinformace o prázdných zásobnících a nekontrolovaném dovozu ruského plynu zaplavily veřejný prostor. Statistiky však mluví jinou řečí. Český statistický úřad potvrdil, že od ledna prakticky všechen plyn proudí z Norska nebo přes evropské terminály se zkapalněným LNG. Dovozy z Ruska klesly na nulu.
Zásobníky v Česku se od začátku dubna začaly opět plnit. Přes 800 GWh přibývalo každé dva týdny a hladina naplnění se šplhala přes 28 procent. Evropský průměr pak překonal 35 procent. To všechno v době, kdy se ceny plynu na burzách propadly na hodnoty, jaké Evropa neviděla od loňského září.
Navzdory uklidňujícím číslům se však v zákulisí schyluje k nové energetické bitvě.
Nové zdroje na obzoru: Rumunsko, Izrael i Norsko
Ve východní Evropě se tiše rodí nová energetická mocnost. Rumunsko v Černém moři rozjíždí projekt Neptun Deep, který by měl do dvou let zdvojnásobit domácí produkci plynu. Bukurešť se netají ambicí stát se čistým vývozcem a pomoci střední Evropě odříznout se od drahých a geopoliticky problematických dodávek.
Rumunsko však není samo. Izrael na dně Středozemního moře rozšiřuje gigantické plynové pole Leviathan. Produkce má stoupnout o více než 70 procent. Elektrifikace těžebních aktivit v Norsku zase ukazuje, že ani tradiční exportéři nespí a připravují se na vyšší poptávku, kterou Evropa kvůli konci uhlí a nejistému rozvoji obnovitelných zdrojů nezvládne sama pokrýt.
Ostře sledovaný projekt terminálu FSRU v polském Gdaňsku, který po dokončení pokryje třetinu tamní spotřeby, je dalším kamenem do mozaiky. Polsko tím definitivně odstřihne ruské trubky a vytvoří páteřní bod nové středoevropské plynové infrastruktury.
Trump, cla a návrat otázek o energetické závislosti
Ve chvíli, kdy Evropa oslavovala svou diverzifikaci, udeřila ze zámoří další rána. Nová americká celní politika, podepsaná Donaldu Trumpovi, opět destabilizovala vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Evropští lídři si náhle uvědomili, že ani LNG z USA není zadarmo a už vůbec není bez podmínek.
Debaty, které ještě loni působily jako politické science fiction, dnes probíhají za zavřenými dveřmi největších evropských korporací. Francouzská Engie nebo německý chemický gigant v Leuně už nahlas přiznávají, že znovuotevření některých ruských kanálů by mohlo být nutným zlem, pokud se Evropa nechce dostat do energetické pasti.
Není to návrat ke starému pořádku. Je to zoufalá snaha udržet průmysl v chodu v době, kdy vlastní produkce klesá a nový energetický svět se rodí pomaleji, než bylo plánováno.
Evropa hledá nový dech
Ukrajina sice těží rekordní objemy plynu od začátku války, ale domácí spotřeba stoupá a exportní kapacity jsou omezené. Německo bojuje s dilematem, zda povolit frakování, zatímco Británie svádí bitvu mezi energetickou soběstačností a zelenou ideologií.
Evropa dnes stojí mezi dvěma riziky. Na jedné straně je pád do nové závislosti na americkém LNG, které se může kdykoli změnit v politickou zbraň. Na straně druhé pokušení vrátit se k levnějším, ale geopoliticky toxickým dodávkám z východu.
Budoucnost energetické stability se bude odvíjet od odvahy investovat do vlastních zdrojů, ať už jde o Černé moře, Severní moře nebo těžbu z těžko přístupných ložisek. Čas jednostranných závislostí skončil. Teď je na tahu Evropa.
Anketa
Aby se zjistilo, jak je velký zájem o chlazení a vytápění v bytech pomocí geotermie, společnost Geocore a webový portál Geotermie.cz spustily anketu. Ta se zaměřuje na lidi, kteří si plánují koupit nový byt, a zjišťuje jejich názor na několik klíčových otázek. Výsledky této ankety pomohou developerům lépe pochopit, co lidé skutečně chtějí. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří se v blízké či vzdálenější budoucnosti plánují stěhovat, můžete přispět svým hlasem a ovlivnit, jak budou vypadat byty nové generace. Anketu naleznete zde.
