Reklama
Věda a výzkum se potkal s praxí. Stalo se tak 20. listopadu v Hradu Litoměřice, kde se uskutečnila konference k mělké geotermální energii a technologiím jejího využívání. Za účasti vědců, významných developerských společností jako Penta real estate nebo Trigema Development, projektantů, architektů a zástupců veřejné správy, včetně kraje, pořádala zřejmě první akci svého druhu v ČR Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovi (PF UK) spolu s Asociací pro využití tepelných čerpadel.
„Cílem bylo propojit klíčové aktéry, prezentovat osvědčené i nové technologie, seznámit se s aktuálními trendy a výzvami v mělké geotermice a inspirovat se úspěšnými projekty. A to se, soudě dle reakcí zhruba stovky účastníků podařilo,“ konstatoval Tomáš Fischer z PF UK, hlavní řešitel projektu SYNERGYS, jehož posláním je rozvíjet podmínky pro vývoj a aplikaci nových čistých zdrojů energie a jejich skladování v podzemí.
Nejde o alternativu
„Geotermální energie není alternativa, je to stabilní prostředek, splňuje požadavky EU a pomáhá developerům dostat se do doby, kdy nebudou moci používat fosilní paliva. A ta doba se blíží,“ upozornil technický ředitel Trigema Development Pavel Král. Jednomyslná shoda panovala právě v tom, že tento jediný, široce dostupný domácí zdroj tepelné energie je třeba společnými silami zapojit do energetického mixu v mnohem větší míře. A právě věda má developerům pomoci využívat geotermální energii bezpečně a efektivně a testovat nové přístupy, které mohou být následně využity v praxi. Už dnes si developeři umí poradit se složitými podmínkami např. v historickém centru Prahy. Výzev, zejména těch technologických, je ale mnohem více. Jednou z nich je například ochrana podzemních vod při realizaci vrtných prací a následném jímání zemské energie, což je pro změnu agenda veřejné správy.
„Data z probíhajícího výzkumu horninového podloží jsou potřebná i pro zástupce měst a obcí, vodoprávní úřady, aby měli k dispozici kvalitní a věrohodné informace potřebné pro povolování těchto zdrojů energie,“ upozornil vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Litoměřicích Pavel Gryndler.
Vrtné práce
Po skončení konference následně zhruba šest desítek zástupců odborné komunity navštívilo i vědecko-výzkumné centrum RINGEN v bývalých kasárnách Jiřího z Poděbrad, kde byla mimo jiné diskutována společná témata pro další spolupráci. Geolog Vít Peřestý z České geologické služby prezentoval dosavadní výsledky probíhajících vrtných prací v Litoměřicích. Upozornil i na spolupráci s výzkumníky v Německu či Nizozemí, kteří se podílejí na společných projektech a jejichž výsledky se uplatňují i v Česku. Pod vedením geofyzika Petra Dědečka zase navštívili geotermickou laboratoř Geofyzikálního ústavu Akademie věd, kde byli svědky měření tepelných vlastnosti vzorků hornin pocházejících z hloubek až 500 m.
Důležité poznatky přinese odborné sféře další etapa prací, které budou zahájeny v Litoměřicích již v lednu. „Během příštího roku budeme realizovat jednotlivé vrtné systémy pro ukládání tepelné energie do podloží, jež se od sebe liší nejen počtem a hloubkou vrtů, ale rovněž teplotou, kterou budeme využívat. Jednou z výzev bude také ověřit možnosti udržet maximální svislost vrtů tak, aby mohly být realizovány blízko sebe, což může pozitivně ovlivnit účinnost mezisezonní akumulace,” uvedl hlavní manažer projektu SYNERGYS Antonín Tym. Důležité přitom je vrty také zpětně ověřovat a kontrolovat, aby byly funkční, bezpečné a splňovaly všechny potřebné a poměrně přísné technické parametry. Ty hluboké, až tříkilometrové vrty přijdou v Litoměřicích na řadu v roce 2027.
„Jsme rádi, že již nemusíme hledat zkušenosti pouze u projektů realizovaných v zahraničí, ale získáváme důležité informace i z výzkumu využití geotermální energie v Litoměřicích, od kterého si slibujeme řadu praktických výstupů, které nám pomohou v naší praxi,“ ocenil probíhající výzkum zástupce Asociace pro využití tepelných čerpadel Pavel Cihelka.
