Reklama
ČEZ dokončil největší solární elektrárnu v Česku za posledních více než deset let. FVE Dolní Litvínov s výkonem 18,8 megawattu vyrostla na plochách zasažených těžbou hnědého uhlí v sousedství petrochemického závodu Orlen Unipetrol RPA. Stavba připomíná i historii regionu – právě zde v 50. letech zmizely obce Růžodol a Dolní Litvínov, které padly za oběť těžbě. Podle Energetického regulačního úřadu má elektrárna přesně 18,76 MW. V nedalekém Záluží ČEZ nedávno zprovoznil další fotovoltaiku o výkonu 9,6 MW.
Zakázku za 17,13 milionu eur, tedy přibližně 420 milionů korun, realizovala Škoda Praha. Část nákladů ve výši 110,8 milionu korun pokryje dotace z Modernizačního fondu. ČEZ však plánuje mnohem větší projekty – na přelomu letošního a příštího roku chce zahájit stavbu elektrárny Vysočany-Plató s výkonem 115 MW a projektu Tušimice II s výkonem 126 MW.
Severní Čechy jako centrum nové energetiky
Region se má stát hlavním dějištěm rozvoje obnovitelných zdrojů. ČEZ připravuje v okolí Tušimic a Prunéřova instalaci panelů o výkonu kolem 400 MW. V Málkově u Chomutova už letos otevřel dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů.
Největší parky vznikaly zatím jen v době solárního boomu v roce 2010. Tehdy ČEZ postavil rekordní Ralsko-Kuřívody s výkonem 38,3 MW a Ševětín s výkonem 29,9 MW. Skupina Decci vybudovala elektrárnu u Vepřeka s výkonem 35,1 MW a skupina Jufa postavila solární park u brněnského letiště o celkovém výkonu 21,7 MW.
Výstavba na severu Čech přitom nabrala zpoždění. Díky aktualizaci zásad územního rozvoje Ústeckého kraje ale nyní ČEZ získal první stavební povolení a může spustit nové projekty. Masivní investice do solární a větrné energie i bateriových úložišť jsou součástí strategie Vize 2030. Podle ní je ČEZ připraven investovat až 40 miliard korun, snížit emisní intenzitu výroby elektřiny o více než 50 procent do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040.
