Reklama
Patnáct let platilo jednoduché pravidlo. Kdo chtěl zateplit dům, vyměnit zdroj tepla nebo instalovat fotovoltaiku, počítal s přímou dotací z programu Nová zelená úsporám. Tento model se nyní láme. Vláda Andreje Babiše (ANO) připravuje zásadní obrat. Místo dotací mají přijít úvěry, státní garance a půjčky. Změna, která zasáhne domácnosti, banky i celý sektor energetických úspor.
Nejde o kosmetickou úpravu. Jde o změnu logiky, na níž české renovace patnáct let stály.
Obsah článku
Emisní povolenky vysychají a stát hledá jiný model
Hlavním důvodem obratu jsou peníze. Program Nová zelená úsporám je financován z výnosů emisních povolenek a ty letos přinášejí výrazně méně prostředků než v minulých letech. Rozpočet Státního fondu životního prostředí počítá s příjmy z povolenek ve výši 5,5 miliardy korun. Ještě loni přitom stát jen na renovace rodinných domů vyčlenil 17,4 miliardy.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) to shrnul bez obalu. „Hlavním motivátorem by nemělo být to, že někdo dostane dotaci. Motivací má být, že se investice vyplatí v čase, třeba za sedm, deset nebo patnáct let,“ uvedl.
Podle vlády má stát ustoupit z role přímého plátce a místo toho pomáhat prostřednictvím záruk, garancí a zvýhodněných úvěrů. Renovace se mají stát investicí, nikoli dotační akcí.
Úvěr místo dotace znamená tvrdší realitu pro domácnosti
Zvýhodněné půjčky nejsou v programu úplnou novinkou. Už předchozí vláda je spustila například v rámci programu Oprav dům po babičce. Nyní se ale mají stát hlavním pilířem podpory.
Data Asociace českých stavebních spořitelen ukazují, že zájem o úvěry roste. Zatímco v roce 2024 je využilo necelých tisíc domácností, loni už přes čtyři tisíce.
„Kombinace odborného poradenství, dotace a dostupného úvěru se ukazuje jako funkční model podpory energeticky úsporného bydlení,“ uvedl generální ředitel ČSOB Stavební spořitelny Martin Vašek.
Zároveň je ale zřejmé, že úvěrový model oslovuje jen část žadatelů. O dotace loni žádalo přibližně 42 tisíc domácností. Přechod na půjčky znamená vyšší nároky na bonitu, dlouhodobé plánování a ochotu zadlužit se na deset i více let. Pro řadu domácností je to zásadní bariéra.
Nejistota dopadá na firmy, sektor brzdí nejasná pravidla
Změna přichází v citlivém okamžiku pro realizační firmy. Solární a instalační sektor v posledních letech výrazně investoval, rozšiřoval kapacity a nabíral zaměstnance. Pozastavení příjmu žádostí na konci loňského roku a nejasné parametry nové podpory způsobily prudké zpomalení trhu.
„Firmy v období masivní výstavby investovaly a nabíraly nové zaměstnance. Teď čelí nejistotě kvůli nejasnému směřování programu,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Odborníci zároveň upozorňují, že energetické renovace dávají smysl i bez štědrých dotací. Kvalitní zateplení, moderní zdroj tepla nebo geotermální systém dokážou snížit provozní náklady domů o desítky procent. Návratnost se běžně pohybuje v horizontu deseti až patnácti let.
„Dává smysl otevřít debatu o daňových pobídkách pro energetické renovace. Ty mohou být administrativně jednodušší než dotace a dlouhodobě udržitelnější,“ uvedla ředitelka aliance Šance pro budovy Marta Gellová.
Vláda připouští návrat programu, peněz ale bude méně
Do debaty se o víkendu znovu vložil premiér Andrej Babiš, který připustil, že vláda se k programu Nová zelená úsporám vrátí a bude na něj hledat peníze.
„Tenhle projekt byl velice dobrý pro lidi. Snížil jim náklady a měl významný investiční efekt,“ uvedl v televizi Nova.
Zároveň však platí, že rozpočtové možnosti jsou dnes výrazně omezenější než v minulých letech. Éra masivních dotací se uzavírá a nastupuje tvrdší investiční logika.
Pro sektor geotermie, tepelných čerpadel a komplexních energetických řešení to znamená jediné. O to důležitější bude schopnost obhájit technologii čísly, návratností a dlouhodobými provozními úsporami. Energetické renovace nekončí. Končí jen pohodlí, na které si Česko zvyklo.
