Reklama
Když venku klesne teplota k –10, –15 nebo dokonce –20 °C, přestává být vytápění teoretickou volbou z katalogu a mění se v každodenní realitu. Právě v takových dnech se ukazuje rozdíl mezi marketingem a skutečným provozem. Neřeší se letáky, ale stabilita tepla, chování systému v extrémních podmínkách a konečná částka na vyúčtování. Zima neodpouští a vytápění v ní projde zkouškou, kterou nelze obejít.
Nejchladnější týdny zimy jsou pro domácnosti zlomové. Některé systémy pracují klidně a předvídatelně, jiné v mrazech ztrácejí účinnost, častěji přepínají režimy, rostou nároky na elektřinu a náklady začínají nepříjemně skákat. Poslední zimy přitom ukázaly, že silné mrazy už nejsou výjimkou ani ve střední Evropě.
Mrazy odhalí rozdíly, které jindy nevidíte
Právě proto se stále více majitelů domů v Česku při výběru nového zdroje tepla dívá na geotermální systémy s tepelnými čerpadly typu země–voda. Podle odborníků je jejich hlavní výhoda jednoduchá a fyzikálně neoddiskutovatelná. Účinnost systému nezávisí na venkovní teplotě. Zatímco venku může být –20 °C, v zemi takové teploty nejsou. Zdroj tepla zůstává stabilní a systém pracuje rovnoměrně i v nejsilnějších mrazech.
Rozdíly jsou nejlépe vidět v praxi. Leden 2026 se stal neplánovaným stresovým testem, kdy se průměrné teploty dlouhodobě držely kolem –10 °C. Právě v takových měsících se rychle ukáže, zda vytápění přináší klid, nebo nepříjemná překvapení na účtech.
Představme si typický dům energetické třídy A o ploše přibližně 160 m² s tepelnou potřebou kolem 55 W na metr čtvereční. Jen na vytápění a přípravu teplé vody je v takto chladném měsíci potřeba zhruba 4500 kWh tepelné energie. Geotermální systém s tepelným čerpadlem země–voda při účinnosti kolem COP 4,5 vychází přibližně na 220 eur. U systému vzduch–voda, který v silných mrazech pracuje s reálnou účinností okolo COP 2, se náklady při ceně elektřiny kolem 0,22 eura za kWh blíží 500 eurům. Rozdíl v jednom jediném mrazivém měsíci tak může být více než dvojnásobný.
Proč se někteří s tepelným čerpadlem spálí a jiní ne
Odborníci upozorňují, že nejde jen o typ technologie, ale o celé řešení. Tepelná čerpadla vzduch–voda jsou přímo závislá na venkovní teplotě. Čím větší mráz, tím obtížnější je získávat teplo ze vzduchu. I když systém funguje, klesá jeho účinnost, snižuje se výkon a častěji se zapíná doplňkový elektrický ohřev. Ten spotřebu výrazně zvyšuje.
Navíc se na venkovních jednotkách tvoří námraza a spouštějí se odmrazovací cykly, které odebírají teplo z domu. Přidávají se i praktické problémy, o kterých se často nemluví dopředu. Odvod kondenzátu, riziko namrzání, vyšší hlučnost nebo nutnost častější kontroly. Geotermální systémy tyto slabiny nemají. Neexistuje venkovní jednotka, nejsou odmrazovací cykly a výkon zůstává stabilní po celou topnou sezónu.
Důležitý je návrh
Zároveň platí, že špatně navržený systém může zklamat i u kvalitní technologie. Častou chybou je nesprávně zvolený výkon, orientace podle souseda nebo odhad místo přesného výpočtu. U geotermálních systémů je zásadní správný návrh vrtů, jejich hloubky a počtu. Ty musí odpovídat konkrétnímu domu, jeho izolaci, způsobu vytápění i spotřebě teplé vody. Maximální účinnosti se dosahuje tehdy, když celý systém pracuje s nízkými teplotami topné vody, například při dobře navrženém podlahovém vytápění.
Majitelé domů dnes stále častěji sledují i záruky a servisní zázemí. Delší záruka a dostupný servis se stávají ukazatelem toho, že výrobce i dodavatel systému si za řešením stojí.
Výhodou geotermálních systémů je také letní provoz. Díky pasivnímu chlazení lze využít přirozenou teplotu země k ochlazování interiéru s minimální spotřebou energie. Účinnost je výrazně vyšší než u běžných klimatizací a komfort zůstává zachován po celý rok.
Statistiky státní podpory ukazují, že nejrozšířenější volbou při výměně starých kotlů zůstávají tepelná čerpadla vzduch–voda, hlavně kvůli jednodušší instalaci a nižším počátečním nákladům. Zároveň ale roste zájem o geotermální řešení, zejména tam, kde je prioritou dlouhodobá stabilita, nízké provozní náklady a klid v mrazivých zimách. Díky vyšší míře podpory se výsledná investice často blíží částkám, které lidé na začátku vůbec nečekají.
Při –20 °C totiž nevyhrává ten, kdo měl nejhezčí prospekt, ale ten, komu doma zůstane teplo a účet se chová předvídatelně. Zima mluví jasně.
