Reklama
Jak informovala ČT, nová analýza britského energetického think tanku Ember tvrdí, že díky pokroku v hlubinném vrtání může být moderní geotermální elektřina v části Evropy vyrobitelná za méně než sto eur za megawatthodinu. To je hladina, na níž se v posledních letech pohybují i fosilní zdroje. Autoři z toho vyvozují, že geotermál se může posunout z okrajové technologie k významnějšímu zdroji stabilního výkonu, který není závislý na počasí ani na dovozu paliv.
Geotermální energie byla dosud v evropské debatě často spojována s několika výjimečnými místy. Důvodem nebyla jen geologie, ale i technika. Většina projektů narážela na praktickou hranici hloubek okolo tří kilometrů. Tam, kde teplota hornin ani průtočné poměry nedávaly ekonomiku, se rozvoj zastavil. Ember však upozorňuje, že se situace mění: nové postupy vrtání a koncept takzvaných vylepšených geotermálních systémů EGS umožňují pracovat s větší hloubkou i vyššími teplotami. Část know how přitom pochází z ropného a plynárenského sektoru, což je ironie, která se v energetice opakuje častěji, než se přiznává.
Podle studie by v Evropské unii mohlo vzniknout zhruba 43 gigawattů geotermální kapacity s náklady pod hranicí sto eur za megawatthodinu. V přepočtu na výrobu by při plném využití šlo teoreticky o stovky terawatthodin ročně. Největší potenciál autoři vidí ve střední Evropě, zejména v Maďarsku, následovaném Polskem, Německem a Francií. V globálním měřítku přitom geotermální energie stále tvoří jen zlomek spotřeby, podle uvedených dat přibližně dvě desetiny procenta. Z hlediska dostupného tepla v zemské kůře je to zanedbatelný podíl, problém je v převodu potenciálu do projektů, které někdo zaplatí, povolí a postaví.
Co analýza říká o ekonomice a energetické bezpečnosti
Zpráva staví svůj argument na kombinaci ceny a stability. Geotermální elektřina má být schopná dodávat výkon trvale, bez výkyvů typických pro počasí a bez nutnosti držet rozsáhlé zálohy. Zároveň se má vyhnout cenovým šokům dovážených paliv, protože „palivo“ je lokální teplo v hornině. Pro státy závislé na importu plynu je to atraktivní především z pohledu rizik: méně citlivosti na geopolitiku, méně nákladů na dlouhé dodavatelské řetězce, menší tlak na sezónní zásobníky.
Ember zároveň porovnává situaci s posledními roky, kdy se ceny elektřiny z uhlí a plynu v Evropě pohybovaly ve vysokých pásmech. Pokud geotermál umí nabídnout podobnou nebo nižší cenu, přestává být čistě okrajovou volbou. V tom je nejdůležitější posun celé zprávy: nejde jen o klimatickou disciplínu, ale o ekonomiku stabilního zdroje.
Datová centra a česká situace: elektřina naráží, teplo zůstává reálné
Autoři studie upozorňují i na nového velkého odběratele: digitální infrastrukturu. Datová centra a výpočetní kapacity spojené s umělou inteligencí potřebují spolehlivý, nepřetržitý výkon. V tomto směru se geotermál hodí lépe než zdroje závislé na počasí, protože nezvyšuje tlak na stabilizaci sítě stejným způsobem. Analýza zmiňuje trendy ze Spojených států, kde by geotermální projekty mohly v příští dekádě pokrýt podstatnou část růstu spotřeby datových center. V evropském kontextu je to debata o tom, jak postavit nové výpočetní kapacity bez toho, aby se energetický mix vrátil k plynu jako k jedinému rychlému řešení.
Pro Česko však Ember, podle citovaného vyjádření pro ČT, vykresluje střízlivější obraz. Geologické podmínky nejsou ve většině území nastaveny tak, aby se hlubinná geotermální elektřina vyplácela. Perspektivnější je využití geotermální energie pro teplo. Geolog Jan Holeček z České geologické služby pro ČT říká, že ekonomický smysl dává především mělká geotermální energie přes tepelná čerpadla a také rozvoj sezonních tepelných úložišť. V praxi to znamená vytápění a chlazení budov, od rodinných domů až po velké administrativní komplexy.
Vedle toho připomíná možnost středně hlubokých a hlubších zdrojů pro teplárenství, které by mohly zásobovat menší města nebo městské části. V českých podmínkách tak geotermál zatím míří spíš do tepláren než do elektráren. Politický rámec pro to existuje: vláda v roce 2025 schválila akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla, jehož součástí je i první ucelenější koncepce podpory geotermální energie. Prioritou mají být geologicky vhodné lokality, například západní a severozápadní Čechy, jižní Morava nebo Ostravsko.
Pokud má mít evropský geotermál větší roli, nebude rozhodovat jen technika vrtů. Stejně tvrdě se bude počítat rychlost povolování, sdílení rizik v počáteční fázi a schopnost proměnit mapy potenciálu v konkrétní projekty.
