Reklama
Ještě před rokem tu topily radiátory napojené na potrubí, které pamatuje Husáka. Dálkové teplo, poruchy, odstávky, faktury, které se zvedaly rychleji než komfort uvnitř bytů. Dnes pod pražskou Krčí pracuje v tichu úplně jiný systém. Dva bytové domy na Praze 4 dostaly vlastní geotermální zdroj a první topná sezona ukáže, co se stane, když dům odpojíte od centrální sítě a necháte za něj pracovat energii ze země.
Obsah článku
Pod zahradou je šest vrtů hlubokých 160 metrů. V nich cirkuluje nemrznoucí směs, která přenáší energii ze stabilního podloží do dvou samostatných strojoven. V nich běží tepelná čerpadla země/voda o výkonu 22 kW na dům, měděné rozvody, expanzní nádoby a regulace, která se připravuje na první plnohodnotnou zimu. Stávající radiátorová soustava zůstává, jen dostala nový zdroj a nové vyvážení. Na povrchu se toho zdánlivě moc nezměnilo. Rozdíl uvidí obyvatelé na teploměrech, v pocitu doma a hlavně v ročním vyúčtování.
Jak bude vypadat první geotermální topná sezona
Technologie v Krči je navržená jako bivalentní. Hlavní práci odvádí geotermální vrty a tepelná čerpadla, pro několik nejchladnějších dní v roce je připravený záložní elektrický kotel. Ten se zapíná jen tehdy, když venkovní teplota klesne pod nastavenou mez a výkon čerpadel by nestačil pokrýt okamžitou špičku. V praxi to znamená, že během běžné zimy poběží systém prakticky kompletně na energii ze země a elektřina navíc poslouží jen jako pojistka.
Podle projektových simulací a geologických dat, která Geocore použil při dimenzování systému, se modelově předpokládá, že primární okruh bude pracovat s teplotami přibližně 4 až 8 °C na vstupu do tepelného čerpadla a zhruba 0 až 4 °C na výstupu zpět do vrtů. Tyto hodnoty vycházejí z typického chování vrtů o hloubce 160 metrů v pražských geologických podmínkách.
Na sekundární straně, napojené na radiátorovou soustavu, vycházejí výpočty na modelové výstupní teploty v rozmezí 45 až 55 °C podle venkovní teploty a časového programu. Tento rozsah je běžný pro rekonstrukce s ponecháním původních radiátorů a umožňuje významné snížení potřeby externího tepla.
Z těchto parametrů vyplývá předpokládané sezónní topné číslo SCOP přibližně 3,5 až 4,0, což je pro systémy země/voda s hlubinnými vrty standardní hodnota. Zjednodušeně řečeno: každá kilowatthodina elektřiny může v průměru poskytnout tři a půl až čtyři kilowatthodiny tepla.
V jednotlivých dnech se účinnost mění:
- při venkovní teplotě kolem nuly vycházejí modelové hodnoty COP na 4,2 až 4,5,
- při mrazech okolo –10 °C model klesá na 3,0 až 3,2.
Ve všech případech jde o simulované parametry, které první topná sezona, která již běží, ověří v reálném provozu. Teplotní profil vrtů, okamžitá účinnost čerpadel i odezva otopné soustavy se budou průběžně vyhodnocovat a zpřesňovat.
Takové soustavy současně neslouží jen pro topení. V letních měsících dokáží reverzním režimem ochlazovat, a to bez průvanu, hluku a trhaných teplotních skoků. Pro takové řešení doporučujeme stropní systémy Geocore.
Spotřeba a úspora 233 tisíc ročně
Nejčastější otázka, kterou dnes obyvatelé podobných domů řeší, je jednoduchá: Kolik to ve skutečnosti ušetří. V jednom z domů v Krči se roční náklady na dálkové teplo pohybovaly nad hranicí čtvrt milionu korun. Při přechodu na geotermální systém a tepelná čerpadla země/voda vychází modelová úspora na zhruba 233 tisíc korun ročně na jednu bytovku. Nejde o optimistický odhad z prospektu, ale o výsledek výpočtu, který kombinuje známé tepelné ztráty domů, předpokládaný průběh venkovních teplot a parametry instalovaných čerpadel.
Pro ilustraci: uvažujme, že dům potřebuje v topné sezoně přibližně 280 MWh tepla. Při SCOP 3,7 vychází roční spotřeba elektrické energie tepelných čerpadel na zhruba 75 MWh. Pokud počítáme s průměrnou cenou elektřiny v nízkém tarifu v řádu jednotek korun za kilowatthodinu, dostáváme se na provozní náklady, které jsou dlouhodobě výrazně nižší než nákup tepla z centrální soustavy. Záložní elektrický zdroj se do těchto čísel započítává jen v jednotkách procent z celkového objemu energie.
Výstupní teploty na primární straně se budou během sezony mírně měnit podle zatížení vrtů a délky topného období. Přesto se díky hloubce 160 metrů a vhodným geologickým poměrům očekává stabilní teplotní profil bez výrazného poklesu teplot v podloží ani při dlouhodobém provozu. To je klíčový rozdíl oproti sezónním zdrojům, které závisejí na slunci nebo větru.
K finančním úsporám se přidává efekt dotací. Program Nová zelená úsporám (ačkoli aktuálně jsou pozastavené žádosti, pozn. red.) dnes umožňuje, aby se k projektu přihlásila bytová družstva a společenství vlastníků, pokud řeší dům jako celek. Geotermální systém je pro takové žádosti ideální, protože zásobuje celý objekt a má jasně definovatelný dopad na energetickou náročnost budovy. Reálná doba návratnosti se tak může přiblížit spodní hranici obvyklého rozmezí, tedy někde k osmi až deseti letům, u některých projektů i méně v závislosti na vstupních cenách energií a výši podpory.
Co znamená Krč pro další bytové domy v Praze
Projekt v Krči není jen o dvou konkrétních domech. Ukazuje, že geotermální energie dává smysl i v hustě zastavěném městském prostředí, kde není prostor na velké technické objekty ani rozsáhlé venkovní instalace. Tři vrty na dům, strojovna v rámci stávajících dispozic a napojení na radiátorovou soustavu jsou zásah, který zvládne běžný bytový dům bez toho, aby se musel stavět nový technický pavilon nebo měnit nosná konstrukce.
Praha zatím v oblasti geotermálního vytápění bytových domů zaostává za řadou evropských měst. Vedle pilotních projektů, jako je Krč nebo Timber Praha, se teprve rodí širší koncepce využití energie z podzemí pro celé čtvrti. Zkušenost z Krče může být důležitým argumentem pro další investory, developery i městské části. Ukazuje, že podobný systém není omezený na nové nízkoenergetické projekty, ale lze ho implementovat i do domů postavených v éře centrálního tepla.
Důležitá je i změna vnímání. Obyvatelé, kteří byli zvyklí na poruchy dálkového vytápění a každoroční nejistotu kolem odstávek (letos už opět čelili několika poruchám), dostanou lokální zdroj, který lze monitorovat, regulovat a upravovat podle reálné potřeby domu. Zákazník není jen odběratelem z velké sítě, stává se správcem vlastního energetického systému.
Geocore plánuje průběh první topné sezony v Krči detailně sledovat. Průběh venkovních teplot, okamžité COP, teploty na primární i sekundární straně, chování záložního zdroje i reálné faktury za energii – to všechno budou data, která se promítnou do dalších projektů. Videozáznamy z vrtů, montáže i spouštění systému jsou k dispozici na YouTube kanálu Geocore, odborné detaily pak v technické dokumentaci a podkladech pro projektanty.
Pokud vlastníte bytový dům a přemýšlíte, jak snížit závislost na dálkovém teple, stojí za to začít čísly. Online konfigurátor na webu Geocore vám ukáže, zda má geotermální vytápění pro váš objekt reálný potenciál a jaký řád úspor můžete očekávat. Pro konkrétní návrh včetně posouzení geologických podmínek a dotačních možností můžete využít nezávaznou poptávku. Krč ukazuje, že první krok nemusí začínat u fasády nebo oken, ale několik desítek metrů pod povrchem.
Nezávazná poptávka
Máte-li zájem zjistit, jaké řešení by bylo ideální právě pro vás, můžete tedy zdarma využít online nástroj pro srovnání a analýzu úsporných řešení a nechat si zpracovat individuální analýzu.
Pro konkrétní poptávku (nezávaznou) pak využijte tento formulář.
