Geotermální energie v Africe: Jak Keňa předhonila Island

Světově nejznámějším producentem geotermální energie je asi Island. Pozoruhodné je, že ve skutečnosti je dnes až na 9. místě v jejím využívání.

Geotermální vrt v Keni | FOTO: archiv

V současné době se zejména v souvislosti s klimatickou změnou mluví o nahrazení energie z fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů. Když se řeknou obnovitelné zdroje, patrně vám naskočí energie z vody, slunce, větru a někomu i biomasa. Avšak na jednu se zřejmě stále zapomíná – na energii samotné planety. Geotermální energii.

Geotermální energií se rozumí planetární teplo, v našem případě tedy vnitřní teplo planety Země. „Nositelem“ planetárního tepla jsou horniny, voda a pára, které jsou v horninách obsažené. Čím hlouběji se tyto formy nachází, tím větší množství tepla obsahují. 

Světově nejznámějším producentem geotermální energie je asi Island. Pozoruhodné je, že ve skutečnosti je dnes až na 9. místě v jejím využívání. Letos ho přeskočila africká Keňa, přičemž je pravděpodobné, že význam Keni bude v tomto odvětví časem nabírat na síle. První geotermální elektrárnu zprovoznila Keňa v roce 1981, letos v červenci pak svou šestou.

Geotermální energie je nejdostupnější v oblastech zlomů litosférických desek, kudy vroucí magma proniká z pod litosférických desek směrem k povrchu, a v mnohých případech vystupuje na povrch sopečnými erupcemi. Africký kontinent se rozkládá na dvou litosférických deskách – africké a somálské. Místo jejich styku se nachází ve východní Africe. Tyto desky se od sebe pomalým tempem vzdalují a vzniká mezi nimi tzv. pevninská propadlina neboli rift.

Tato konkrétně se jmenuje Great Rift Valley, česky Velká příkopová propadlina (někdy také Východoafrická propadlina), a táhne se od jihoafrického státu Mosambik až po Arabský poloostrov. 

V oblasti tohoto riftu proniká směrem k povrchu velké množství magmatu, které se v některých místech projevuje i vulkanickou aktivitou. Právě díky teplu, které je zde relativně blízko povrchu, se tato propadlina stala velmi významným skutečným i potenciálním zdrojem geotermální energie. Časem by se rift mohl stát nejvýznamnějším zdrojem energie v celé Africe.

Zatím pouze dvě africké země tento potenciál využívají, Keňa a Etiopie. Obě leží ve Velké příkopové propadlině alespoň z části. Dohromady provozují celkem sedm geotermálních elektráren, šest Keňa a jednu Etiopie. 

První geotermální elektrárnou nejen ve Velké příkopové propadlině, ale také na celém africkém kontinentu, se stala keňská Olkaria I, která byla spuštěna roce 1981. Olkaria I je součástí velkého komplexu pěti geotermálních elektráren souhrnně nazvaných Olkaria.

Instalovaný výkon jednotlivých elektráren se pohybuje od 105 MW do 280 MW. Zatím poslední jednotka Olkaria V byla spuštěna v červenci 2019. Na rok 2021 se plánuje spuštění další jednotky Olkaria VI. 

Název „olkaria“ pochází z masajštiny a znamená „mokrá půda“. Smutné je, že přestože název pochází z jazyka Masajů, samotní Masajové se museli kvůli elektrárnám z místa vystěhovat. Nálepku čisté energie také kazí fakt, že celý komplex byl vystavěn v národním parku Hell’s Gate, kde do jisté míry omezuje život a pohyb zdejších volně žijících zvířat, Kromě komplexu Olkaria se v Keni nachází ještě jedna elektrárna, Eburru. Pro tuto elektrárnu s instalovaným výkonem 2,5 MW se v následujících letech plánuje navýšení kapacity na 25 MW. V současné době instalovaný výkon všech keňských aktivních geotermálních elektráren činí přibližně 860 MW. 

Druhým africkým státem, který využil energetický potenciál Velké příkopové propadliny, je Etiopie. První a prozatím jediná geotermální elektrárna v Etiopii, nazvaná Aluto-Langano, byla spuštěna v roce 1998, přičemž ve vývoji byla od roku 1981. Prakticky již od svého spuštění je v provozu jen částečně. Navzdory tomu, že byla postavena uvnitř spícího vulkánu, od roku 1998 do roku 2018 produkovala každoročně jen 3 až 8 MW. V současné době se pracuje na jejím obnovení s plánovaným výkonem 75 MW.

Všechny zmíněné elektrárny byly postupně nějakým způsobem rozšiřovány a přestavovány. Jsou tvořeny svazky trubek plazící se krajinou, které nesou vroucí horkou vodu a páru z vrtů hluboko ze sopečného terénu. Budovami, ve které často dvojité parní turbíny generují elektřinu; transformátorů, které zvyšují napětí této elektřiny a dodávají ji do národní sítě, a chladicích věží, které připravují spotřebovanou geotermální tekutinu pro opětovné vstřikování do země. Hloubka geotermálních vrtů pohybuje od 900 do 3000 m, pracuje se zde s vodou a párou o teplotě okolo 350 °C.

Zejména díky Velké příkopové propadlině přesahuje geotermální potenciál celého afrického kontinentu 20 000 MW. V celé Africe je snaha o posunutí geotermální energie na první místo obnovitelných zdrojů. Kromě Keni a Etiopie probíhá předběžný průzkum pro vybudování nových geotermálních elektráren i v dalších východoafrických zemích, např. v Tanzanii, Ugandě, Rwandě a Zambii.

Nikola Vernerová

Autorka je studentkou Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Líbí se vám článek, dejte mu lajk!

O nás

Vítejte na webu geotermie.cz.

Jsme nezávislým zdrojem informací o geotermální energii od A do Z. Naším cílem je poskytovat vám komplexní a snadno dostupné znalosti o této vzrušující oblasti obnovitelných zdrojů.

Náš tým odborníků je váš průvodce problematikou geotermální energie. Jsme tu, abychom vám přinesli objektivní a kvalifikované informace, které vám pomohou lépe porozumět této inovativní technologii.

Náš magazín se věnuje širokému spektru témat, včetně geotermální energie, technologií a způsobů jejího získávání. Nezapomínáme ani na jiné obnovitelné zdroje, které hrají klíčovou roli v budoucnosti energetiky.

Máme radost , že jsme spustili tento web 1. října 2023 a věříme, že se stane vaším spolehlivým průvodcem ve světě geotermální energie.

Newsletter
Přihlaste se k odběru obsahu do vaší schránky.